Category Archives: NATO

Rg+m.J9q*}IiV&11=k3b5'& >stream H|TiTWV@@:[A6M0EA@h5.u$9b3g~w]w="HT_hraV!>X%'e h^7[ HL %>YoL(1!>)lkw 9[,MqzFd7D$?CGO0o&Ltn0%d2g-flKN! p!)1EnVK1$ "$,[J,#*{dy$XYY* dn=HEQ[{u$>]:Er|JEHB8;tiEbEi]HK# y(Zj;`n5uUBCsr i.y=/?wJdnRu4hnh,t@ E5jz?uD3_^d^liNABq+zK@l"( _^~ uPH,p)!bEFpVC3 M r(MDS h ha)LUK0hm+@#21!N08|VQUX9!67Uuv/y.Ahbw"0^iFay5no2E&?jXGjNOE4[j3&r/IMY',W nUbD.A:BZ4ig :i5&rrsU.TLzPpGbu7GWD4x>x =GfyO"V%{]ML(o2 @*3 8w&zgr&N/S81$m8qIl)p4Av;1w j1CXR _Oi-%%%Z5E..mGTKkL{T>U%%E ZK)U *6 *O>O/p2wGcM?- e;*j>" 0)vJ& 3FhyaZ6j0,Sf4>stream H|TTg!LT%$uft s+_V*bQ$H0 /VIG=UDT kRb}`?{Nhg{;~7?I01k,_K3+FY0+LOHv{5K&( }&5%UnLYci4n8u9gpjhus*gs+ F57C-!dji9nqQmr[:{^oH 5H?tfF|D3i6X$d5T&-:'.Z:=&06 phv&`s1l{c0WaX>v{{S-mD!%%ub)QGzeWrN~mS}GG?S8[ucC}RTSK7*>fEz:}37j:9+w%-|#P$ W!2|0&+0 T*g%OT59[ "6&|oNC2}H1>J@UD7T8UysQ26:v-/$Mhh !s`*JDB &SbP,b2g1z%q&:2:^zCYzV S!t3Qt))G]8t@74J# zei`d&9dh/e?&]M5)&a`V|~wrSNeouwG`3}Soc|E|V6;uwjxFCK=}?? $rr>Vy~ M%TCg9-!{cms7^:iP>*xXw|fGTHx(7%B1t!AfG _4!0lM6x? @7~|]R|/@B.=qy!u{dQ.Yx& =(`pu5FC2G%Xd?8iO#Zwev'lUl'$m6^|KwlyXXBWQ A} np'SRm2+A%r9Ae-hl>F]"~:JNT65'%v6$C9Ces>(i?*X;qT*Z(&GclF>Y r|?Fq~vA"$q$@52-57:2-1`ql 5x "vwg`IV p~%*z`XJ^%Zo{>`{(V=/Q!Ix|_S@W=T B3$#mSlrp0/x/of(Q{Nj&"y#Elpu plwIQ}/BdQ#'xbH&V$A+UKAE]_RP1!R!dfb*R C%Et)Zv{T4uv{He+t72"6y90M_HjMI"g=).h92l-c)#}[Zc4lz U0 HpS1 #,Pp5/ q=HIFeQ?I];=yBMX5IKdk3wJrtZKJLBcIgSz28`}49=>)>uKYkkj#Gy 'Uk`8#e|V4sR8*q`df3{!IqT'qmbn/6WFF1xx, 8 b"pS-nnk*{A/Qxe=wB6ey"uuy!pBDtp9j=y70WoT3MQ #k4P)6_EB-d60^~[q) |g z+`hj_lJ]9 Q l FV]>Tuk[p$Qcs-p~p{D2$X=p|tO /H1=C[iOhdwPgftyaT u,2OO 2zXG0_:&'tH SVSayYZz ^?XJr]&1NeagpFk%#kis++2H!^l0"s >BU|SBnGZ{}0kM,7pf;@sQJ'!QZ OwZL0{yRx,^X[OaR!I!Ib y8$4Ze,-E~;*F|Lv]6rvdT er4yAS1TREElSK|_R@$CN 6F76.Y~*vy2vw`xX!iJW@5 gRK@@|zJ0:};o=Q:98X'r@$R/p6()(@4wUuGRy_"Suaoi FGiHNq?1 #a>^Y!kr*Uhz)[>KOPD1{)1VnQQXg_g&g;$w/oAp:3&ZD$ N* S&I)^UK[j-BR*Zv^cv&|2Uy`Uq n*.? _=)_SQev{w5/0ON1H5.KVWUK) %Y7[ojy3$pLN^[grH2/|#EV{m]c~bME $1q{l*Q mSm,JiJb=]5 3'.3d #XAL?]pe45Q5BN!Vs3~k_V!=5`]8 {}Ir+m@O4In3m|"FW#g,'FJlk;at$+!5 n b`iDm0 f/ZOio"o=+!9JkpPZvE('EQMB,ZHP,(RjqQ{nu;s|;~5!_L|kA;aL]OZDT;jx+bU9Q2j_X^_^i,Giv^v#=Mxp*FQt*efOpsAyNGG@:+RAG K[]`poiE9o4!u4_Z].C#!.U AxXHa{iBA^F^Uc/qG"+a[jP=L=X):755[;nRLR|o?NROpp2zPQA:aB~]z(bDl.$l@Lxqx%{Y/WxW.W"uz%aJ GPki3nSk_ETJA;}'krh]&vF}T"3$-[qVkG]B}= !,06JwW;z|T^%I ;*wI^Jn9Rj?`oij}QJoz 4 IN.LlEA,Yp QZ3]rs$kW`{gfn>[2x 3m%ZEUW7y}il5QT>xt}(I?HUey M 2k*5FGoQ5Df$cZ#c_RY x@}hBqx;Cd^wdG/ 9#n+UA|s wWBkd&YKMv-SuVRM-7rRj!%x~ MmP4f6IcsXSRegew|@Bh pvv5cnIiP)]V6N.07D#M,&d/ tcn2wiw"~'k[KH>*.; KO'^-Gf-fDP6F?Z6^"GURKV>stream H|SiTY$T 7F[AD[DE%Qh`@i!l,(+`#3`;3m~8g*3ksn=f!P[mNRF{+e8;nHK/qxc=>o &cLV$w|]*GvTtad(9RTh2ATeNUUr>;t{({jeL*;?txbcY/x-)A2^7Dafa!$13!l?%`e_" X^(E-f[g k &;YVi!xC:D-Sd:C#(5OkdxZsCWD3MnZi'zjr3|ioq1Kra&X:jlQ?d-5g.0T8Z+"b!iH`uF4vHbh0z~9+h ,oTF@(&&AWX?^@/sC(1{at@|3#,`2&/l%7F3"" wI_~x:.:Q8n RF n(~x()#w]@v$LC}/$ hxNqz].]b[otk`mT'Foo)D2s?cu%6mbbVz(opK5iGh0wkX"dhW9|17H5&_*"b(K'+6oB3OQ]FjU??5:Yp% o5jB:NdUZ@qys7h Yr1,F8sU?s$

V Yj+XUZ7?j -h%VjT!%C}pHB!7*&"kDl@bd9wID8"Ak^;zEE@T >Q"2j8Bh`O8`nA40nX|aa1 0#D(p,_:LvFK5R~bbx!d+ xX"WHRL_])#?7'~gsxomhf |e k~MCS01 5^aGWeXt:A9!q-8JcU1'5[)qJ(c{ fBlD!!L*9wz _CxH#/uqv'uAl+d{sc`(3D%0(jrvQ8B5|W:SHTQ p,i)`= aDJyuioF+Ii2I!+D:KZg=I'IETL+nx^Aa+auvOoJ0ujku4$!LPk}vNK>stream HU PgfFJo:NSr="jW#("030( x0p Xb)bbt7VU=M*[z_u? 7T-OUPBA?:@bfzdk!!bIjay?He$9[e-d3!!B]EzONi 7X7pUe~1U;p&F$HFTzAn_D[rU+5A.)]cWf/e2l@lXIyIDz>:FQ]9q0Ld;HZU|2iXkwmDK# @K~4ewOuoeaonAhy{}QXL p5}+F %F!OMZbt9EVuaJ.^DcB5^Mi0Za;?)BV@}U!R;QQh~qJP@&t9tZ F@fYr)l_M46T` OPx^0JP2dL)Q/:p2k"6V(TBhR:1Z xi'"x2..xj$RY]G{_h8&!L3d?WiCgG+xtGp%(Kr]x2][~!bp#s }>s,v/Dljo+PY~]Y1UXU_PJXy}KL*J6+ b)hN8^P5LLO%}jnubIqYf"*J^n(4wJ /Ov15(_QPlN1Jw-(*5*5zR]-o>} v6VpF?JTy&YtAg}|M$]8_t}HU6;srVupx)DI: p2Qi:]4Xsi!-1 XrEoC,2)2;CB5~ouzYz8$su"?h endstream endobj 135 0 obj > endobj 136 0 obj >stream Hn0l/*(+tH#D)gU'-K?&Hv{Mt-3^zLY|*!q3_'j,!u 3,xJ,&HbG([4HW9{,1fx2QAyQ)t_>KEvwTqqRPfq.O)zZ5L8czz#aZ-[ |`> Ot-o}[pBO ws,f{?H` endstream endobj 137 0 obj >stream

~f;+&X` aq#*VkoL,Q,_ze d2(5q:43JNT{5?s9Q_oSp?Nyk+],njoq?k:Fir!zLSa(_af?-k(juCMy>BP38~1;nu.~Y6Uty$pgBwi{D5g1|h{?nm0u 5+%e@u?"G, 7u?m2os(F7R`qkpLn+ev1*v@~hUbf+8}tOIxoFDzrcxxfF&;{}%FqR{9XVjI^ R)qo3~Ay]f5L(;kvY%K7G{?`? d8B@_ g-;iT~CvO}_SX)R EW34Z(#=(K{X{K8uq"#xgy)tTfU=N34+ >X]}MUSNwO);YeAPG3;!r 3'H2d {wmDiL1%cys#4W~}X{W.|^Ks#0?;f2{WXCH."of1ss;HIvdqOX%T}IJ2XOg"!%`{xM.c=]3A=.OSM^*i'gGEC~7#fv5)g% ~pzyJoA`G}]V@uZZ:6-N,o&i7yJ|I- ?Xgo(GE=]F.#X) ` f]>mL &n"k55q}oqyq~hbyq@hhh]PZ#t#rF|ye )!&I$BJi$$l9Y_ zk4#E EFaGd%'j;6;cD=2PIkS~r2ysRwk3UD:FO-$ylZYj(*)yo!uq&w]xo66ncu5=KYm}D$^ SaLaO/f?GKS^L EN vOIxf^2Ld`j C(x#6[=tWA|vDcWn5M?|tx@2|h:v5'/5h,F@F,.pkW ?evgE*?i):un JM7S M%9h>byw98`!@83 ZoJjrsy&@}lV5k3,%9B m(/Lt q4@ lt@w'b=Cx@6I58I;N* dtEx6>vY5"N+^[)y|JKs c)4$QSTST+SVpHXYQl]#Jr:(Eq*@jN 6e$SWo|11iI!(P+QJs>~U!wULk$_suZ&kAf8'>omJJKI%-$)P~4^4}ro#"d5g([D dwK8D4$"h=phq@2$D;^2ho*yNo1@K#XqsS[;2kL|VE`M@$3LuM7]XE@|C:. c9n88Ph}G5!ysQ&h{-*!G=l>|$2'9/h3oh "O~?|l+EKha -hf(L;12t4 |Fr][KF4 o;rj_4r,( OSH9eZVM/'g='>C[;T1?F{5&lxsOUOdHyPTj}=0CnNg106K*@d)qjTPUC rU,@@]p+2=MrSj>F>iW*=Rz )%6aZaT}B!i1&$S1$z5"7M(2fROAD:9tJ mg1'8vs6q-R-w4cO"}6m0d.;wLodz2V;UW2hGSf Qs=IV=#Qi#WlAOac_TNn=*#+8HlgbbZb sxma` zer.l*8BF8KH Xl!wARnK /Bq_ Ljw]rd+@h1Ubg|rD[n-|3 ;mW1vQjt);J$N_N vG.,0dWr+;;&k b@$;+7W;#AFL@=h?rNRP-`ND8GH#ger)ZP^"N}bf*wcB^Lzt6FI=JW H)$[k}P^'cK{aIv7:s=[wj0CD#h3:A[&kS=(DNK9uxJ2bNF.Yz|qT F6k#DI>enGIkm $jDTNDo+ga#J6Oj38wajkG&:[n `~@t*5u`6qD*Oj]t%XZoQH jP)Yd-B'%#A4h5=i81,v {tpYy P/zc *6.%MwHlRcG $SxaUr?q7@ZgoN^/QS(FBO-#%wU?]YFh45'*XllRheVS},~ox ^KmYktUA(e$(Y-U39wk%qosV7Od>yK/iX+?u{zo x2zYm~S h l8)boYqyhzrO#8,t__d`DIT/6$M@sC$ ZTWY;Y ^-ZR2*u'~B+yv#/QN=t4*0(!};'Hl(PG~.GdPnSVRI,@#%wIrc!UR)wMOvw"K*o+W"E0rR : 5@n,xmb5!O ]poMZXRmKum.Qi@OjNjiCvFT!n#Rc{*Q]p}iAJm! }XPyS3i}&$J{x~%:N9(l2mjg@%OZTIeI[ 8"**Wn9TLw?[#=f#CPx?z)M-O*uFeOHAjf,me5pPxd$ yHU*~d@j'wzv +~R_2MI4{+YTJHKUG[v&dW5}; JT$_$`BNw'ojv @A&N~@S_ m9,~{| 1l2 ]; `jAlv=iJ C LKf7nqAee43Rn XL%kje5!4;w;qc;@KLU~!zWu1-MkS9%`lI5'$@x ~,v= L[45&x|YR&B2KDoweeI6HvYq*N@{a*wmB0ge#4N^v+ H3eziP~Le'b3D&`vtiZlvPFmqq7"3 g-T[[+sx.~xm`=rcej?qndn?dk"P{v?w-{ff~E}20F=6fvc 6JpMOQECssV[zmM/xwbW *6:!b;3/;[vF.x3)CuvxWfT1j7P *9JA2i!zOz^Om1b#-TdfPj{W`Ndxd Lt_lo!fM)X7nOfP-RG_( @:ocT='tj*P~Is'OZu^o&22 P>U_ A+P6=EwrQgI[GszyLZmM4X|U lS[XzlqwnDhxCO_~mo"by(q P6_RS2=NlKS]qZeR%M)or{~45^5+QZ1m'P7PhXFGJiAD#LaEY)PKr>(4v+Z WRcjCH%6XdP~PD!E^DKAzMo0;oR}X5FbM99')OlQEnjQEdPJUZ~8`I25h;}Ai#]):$@Sf4xh{%br'}3n_ q_fq3zV{&{H_>?2uWKw4qPA7PdL}u0 VI7Q^P %Z=M+pq ?--Q 5{pV[t4Hi])QBnD|>,c@ANl3CCNcgcWZYRX5Ze_z5dm`nkl3Tm d,v.#B~h|9`=vYJaNFet6We*(d'bPqWcWf]*:Du&W@?>+_bv?{?Q1>3/6q(WFrkJ4~L'HTR_pX;bIF=g:m dKmy#K:>dJ1@O* Vo*>Ql("Rdj8xovAKy$M"8eB@ 5x1mqDKzjXv7>j*m=n] u_"5jZ_ggi}y@)zxo0emGUTW^Cn t $32BpCtO|ev5dga1AlK x%mmP)$Wb:EbVVo@;9`b#;`ET}?N 2QN;fr[E(kJ`qE#p*zn+lAA*:`QvnDoB>}J*dC},e6|-!Azu{k7&] mQKS~TD"-+ s/Fv/` F,Zg,$'{yFoIj!>.R hf E:!8J1y9Doe'(x7C:lJ^:Tn2h24 Hv00ZP}N }21`*OAn=626'b&w%YGn{uDsm.v=

F'nda|NE;ev~$fWM(')7{ii$?VDWpcVtv~K3Z$VN/$yP Gh{F#=6>WuICbH/F~d3'2aoe7H_Ef?'DUJSaJR3K/"~0Lq*/gY*}ZwEG YacIi|D|?[_/:h?^nHeh}*,cUIj$5 MsT6AMS`IQPzq%>BoaHY x T^8f$Eo%)|e9iSIF$B7` AfpIOVYE_C9lO!NI!',+^fbI]A}k_k_]A"aSGh,}d%)M;^pFy"0T I!&S]/V(+ 93dPANY&H*@=6 YXB-3>|?X7p1(eFN_k!X (zNFyQ$yoi;oQ$xlwq=]v-Oyt[pQ"PCNaH~^+-,"{KWm[ T[g$+fU_;8Gf%x5/?-HtN]F"=8ypazn*;avh"w" eT '+"}.orl"-Fr?6yqF[`$jD&J S1uVuGQ7k^Z[X$LV1,Vvz9ZDqEeh5RFRA'pi&CA8f65Fwcsk&NHP5>9NQy1#I(.RkX!NrHY*`OrOPAn+ -yqirUJkhJqG ']QKLT +"M|3"$OO?}9ZyGdy/Z(dfM5BnS]}j4{Eq=Hj *;5Dq>;y_UQ)YRG[/"h5t_^,r6]s&oNnb8`mD:u_/+[2 yp"uF0DG^? _%zq |P7$&*9BS2zR|u. :Xf-4RTnT |g(6d%C EH1jj1H~[Hw@#zwr:mlMl I#+4IjU?IB+9`OUP$hgV("OCgGSo",kFoZUAP!PjwYZ[AD[(@ u=r_ajd7:lO~]XT^Nou[ZQI9F *)3eI3irP 2m(8A,iG%Tx2j0D+{Mu'8t'm7j)y]&*P(erGj ggG:v}1v%QK3X[0(MWcjE $> 8'yduik5Ig1#+(c+a`QL!5NZuo&x|vz.=E32w"zQWhlG[M0c[{ub xs8Y[>Y0-2/?++ &VZ}(-@T/PK2%cc!U!6!@&,0Il>^N#wywMvi~qs#99`'93XZ};l4ql)#9r:NJ:Ql2oic'v~C[kV54jZoFI"n*J2 ks6<13!2ui(iv X}Wt$O,"U]`b:vsO)vJ/six4JOE0 *iuJ6vnY-V?h{;"7$DWPUu<$4Xn{o.# qk43#Kv=>VEnbY=K|@N!BwooGeK[;AII=?.jvDFRw%n~cjw|ScO.T"_&yk~OtK*414quMFna|o4Rp?~[/4>BG=k=8im+2,ttWcsq "@ 2j@wO,Y)Xg'OKjWztr(d`j38D#-4v{{Xd!wr #teuH!C"_q%6 jV$G$-)@;ODl%$c@L({dHsyuR@6!A~ ^L;BD'Lnm'_t)=]>{f=}'*4#3~o:5Fk,k%sr$?68K:Xz7=:-i[[8E@;WUO-%T@/xd+e1'|ycz&O!j}+^$a?>Q.| i;n$iYko|@.PosoDhLo[uVC5;Vm(P[WZ|GF`h$|_k. ffGED20zj RT0KdI}%.:E@9N wn' ~Dz[GlM@+aVT:5fM-^4;frCP}Q8OTLo &+86/'3!v:1)_4I,0N w>UM 9oC{I3,ODRj5k{OV09i1]`idStNqRIO|n,RleZ*Y*{B k4(@8mfp;HN-;[K1BU.s+`iV,I* vG#Xn!johDSPvO*5Ew=1@c f=$2=%hk7[36V:MI'-ijn,rLP(R*hicU<8DV]eKqrkb"i^FxUI1 '1%On!:PLfq=+MNecpC$(H}64ZP[3qS+5@z=G#gcO1dy2~Ij}jXve Pu`0ma u/5{rx "bpHbJz^)>s|_/X]=l20(Uu^HdKW~}8#8/Y2HX{[v0O<$q)A"XE!B|IA){DQ?)~eiZXeAF MV=0O%%% o1i JDps3)zGen;mcZ4ke8KFhCsE`jPM:f[E=y5fHNdh>O TPrk+JJ:V RAn4#|~G._TbO5> {~AO=FYjv~(dq# VF~QTm GxtZ/Ir?!E veq: N )7[4sss6iG#'H<[9=9K;:divV|T5y~D;";)K+}cE&>1mnNPG#ujv(7M_'Ja?/&31il5&,14~y3yOSnym}lu%%H <i:OgX}z;,jZy98>E]Kq8O1|}:1o4Zt E;",c|O?TA6&D/$(A>@DE+lIWBB#LqK [{yw %E! +0@]f%:W>v* $Op^&[~^4Hxnz$4NtB-4A(A#I$~B oXKTN+_fC0JK(@r]wn`1g507;}.B&oq]SSD{m24$p6^4L[6#KX,niP*X{Yr=s"t.,lt3#jP36VZ TJW|tok$qk+]+MIMGCi9XSww%kacsqrGi+14fBOp0.y{}!j1Mg'Fej]7r5# qTu1ica~[s?rL8[^I-&vaI@N:u/J%nn-.!%s.sgM*H](8j@ Zw;O0)JTKDX0~M@hC5[ZNlYUa o?<=J[sPLJZ 2ipxd/wCOL{o~1sIx_}en"mxeZ'umoonmiWmtIXn[(]z+C,$Du!|1]nG_^uq"$t1Lk9mdu[?za%[l#nk15}>Lk/"F[]-# U PyqH[-;UUp6a=Tr_$)$4>%jU-UK#CS+ZW]z Z&C3dLK3$Hi{h%FX`p4kWYYR+YLh#YFQe;|RLR:oi.VP'r@J P ;g ;@T@$xB@{)G9n/P1X.K>=H2b"2eet59pqf;wG}0j^d"<27j:y{ s=hw;oh Gp0>w[m6Jr6:e"0=QO?/:$Pym&YTArOm]<+!%~G/4~_pK:RFO5jt9V9kaGpYCq%j6ek{L`y>oA#QwtO>jfvZ&QA:|j7UUln/wMZX&3$P ZgUik?8DVKi;:}NtA{;Fk Z1YqZ"w*qJgG$WnTvZXwtd>'d5HPUn}P5)Gt["ezzcFv7(eP7q 7G&Dv~M~l~SXy;:AMqK*2 :g?)5?*bY$,ExW~<.Gf|c"Akm~CCpdKlI|{R6rf.nt{00H> wksgqgm+YZ #<&$OT?mono{XU;V'a?c-aG1as~@:Kwf&Pbm4[o$KUX]B0fZo3=^ovbylKRw$zHLaI,(]yq~rn,@@t0o~:7E=,D"c*DE<-"X$')uJCvjOKH!>ZZYE#usH F T_-_h5b%Sw's0#)#oMs9o1h,vYhgf*O1E7J1[ZiFVQ;Pj+~f`6[&-dEJ[|r.Y~]K]kjo*jFk0fn`UIbjk73scUVsZ>Fa>(J wtS?G>mZjCa4PZ42qPnPJSu]ZmR>qXQ+8W$""'q=oe3w)YDzwB{hO7*:{nMItSQ 0ilIx-nR%`)N1~;xXbaN6Xq&y!R["pW`vWUVVkGR]fA,c6yPWD6k{n_TFsU{ao+]yR5QzyY2"Gj5s}xc IF/f^V:w<-MFKC3KpHUa)|Z%vBF$kTmJy;sbZT2xj@vu}m^iRErFd6=Qy;ctjyd$V$(F(;='p8p2y?Y'|WotUn*kru;.t8 #VInJaYvU;fd5<{]&0 ca'06u26j^en&6^HK0V.hhz*]GF c4q75a fq74-Ca}GVok;>4SJD"Z9t/c-<}g]pADPvPWUDDn}{3$u0>W~khO|Aj[jrk)prP-@ vKAwe1D]M r@+;9XF }wk80;^Mb[omq)H-`YI#6 Y|; ]5u=6KU6MD>up|g{B9Mm3s,zW&,2_WwT"%N"}`+Gc_Zg6bMm)no _[F`NQ[|Y9 { 6!9$rCY/4n &9@a'-9i8fI;Z1@H _.+=JV@Sd>6p6Rkf *L Hww|16+9Ty[uVTAvf,8}<9>"LyElC"h} w}*_o;km'H$acfb~ ow]zf5g-s=zmL@o#hGU .?$|@auhMep @X3ky~akm*hfZ=FxR9XlC$h R6Fp 4{[>K4""? <#% -%^um/`SJUO]X@i?VH%u^M@'jg@]O^gF#]+8QGklW ?.7PyN_/4]QN-.2`,tkenR: 4n[W;{R<~sGZHIn"6l y1=*Uw$_Xlu;IF1MB#!}{$}!8~e^Ze$xch$yf)&U"E*!m|[A?xVzoA#ngi;-VK4{#a^L~"b+t7dFh])aI5Hwv^z *UUhzRDr=c(#"nLYGFts}G-/"-*[}Z~NY54B_{|R[B>fCco9)1-moeTD "~=+9uGPO"~#pE*3C!$l_.jZUlgWqr#bA wUyoD&1Sy(O6$5*)ME9}}/Y)C?ZBUjfV;>yut-: {k-8 hrnQx;h.j@9t=D-w!"KM[@(c,da(E8Y[b} 1 ' 49og|GE<'kh6ngr2:~L dqi&U 7V/&?y!aqjh+]`t2W(>}p~SWzr~!a,D@;2?!O)$'R> nbLo0h?:ky4yrfOejrAPwcyDHv5&8f}q0 $}]WEe[YZs?FEP uo:[MV:cJA5ns1H5k:]k6kZ 8xUOsO+FD{%Qw3=kstvALHI;G}g.5sn8A ePLi*f/j8dj=)a5-n49hIcyq"N3I<0h2ZsDQ2Fdqu-);mj}SO/u~uZyZI>^L$W18= tWRwr@,Oga$eLT "55b6xFi*KqU%o i[v-E@Z 80s{WY4=rhkgMLW y9O>8/I}nMX;Fd$*FOjm7!%s"OWsk:6vTWXo+AGR~ FK58,7BWuj@qy3L;{,yZ-jmSYN :+@^#H&J1:4qLxF,.?r02xovc4sU93y,=hyq5osRMT-KXpK4ehI?]$R{p{||iXSP!GL!PqYmgPIBb=rb7eJ78%;^ rz}]F=24$i.m)O6y!<_{g-h` n>i5dj2IZK7k^j2>FTx~1&={?0n-;IbtgX`YpU_~o~X~Xi7wHUg%JLl&vG^Kvzq8"0tzW1ndXVY=I-A|ci3$73[J%G(,~4{(c ]k=_;Z>RZ, |`W3yq]Zj#Y:,&)>9FMv#SLu>i**K#h[CinGq5-5 EP[+VH>g`:eX;uze.2,]+kZm(WU;@geQ95Ihew 5DG$c{}]2lk}J%f, 6$|[n4vrS76)[o6(QYgF5Uy T;[j]0l<d[8i{"y eD~n-uv4S{I$~<|Cb6[jqz1T4,89|!{]bbAG7|>XZi*) -zWy>W^vm_XJ1*1cz:lGh4ir'B>;$'w ; %Xj@g}gtotBi$@Y=@X t{y;fMGG`M2Lz,|r#iA_J_eDB]~X)i&n|g3vf[Y?D<0+*I?>aX$]!%;! /^F;Y1*mS:G2`WM@Nw=~d0$wuk{y c(8RLUqS!UGlfP?kZy>^jEY'[[MAQte W6OF%~Vl8!da?_x.h=?I yJdYZtOE'O3W(=/08MM.}Z&66V.XJS==kZV $&g4a$!!B>{3.~5[&23V2vo7=/Qe)!~cFq@f~gqUc[e.aN?"3ho,?tRRVTF "Co:3O<_hWA^k% oYV64 yl{xl ~CjQ5k>DJr26y{e!FsUJo!( Jx>!DDb.6/O'dFFiO$u6>uMc^[USO13h2eP hzfw'[rKnmt]f%Xf4!@yL-E9:qG"@ sNR2pYKV1a@w-YJB47G$mN9;(Qw+/1k]#JPh1$>"$P'JZ<>]=2A7KgV+Gs)YIa]J9']hd*%B+b7=:XwfmS"tAz^~Am3EA:_J(itSH<| XTALX{b{'>Cr2}amog9MqpAy!@8Vk"6;cmK/sQ,76^Yy&Vw.Pbj0-XF-k"U-.+ZPp^leN~Iw/],YAJm-#N}2K: @p$GT25S9a#@S#7[N$4SIqekY$e`@s[(y}_|0qp4 `}eJ,4)]i6~]AUJSpWX`88`>ZR vpI:]WasK|ga@ss,R! ;?5u8XYU/5c+zi$^VNfu,ZO#}*u#7r;gqNB1]d2@.>S/jPb[wB-uO$gWq56F9a:+9G$sFu$czbvP21fG u~]~Zy}o[>tEe:zjW8/2Uk_PekB/@a3.H @?
a*mTr4x[TE] [Y1W/TRio0%G:W9YC(?#awWU T:b 7M+OG/GV?34ZwLkt?RV5KuG>L?"`D[+{ /rz`>]BI;/IK.oK PZz7Z 9oxyAZ=9+b6Z0nhik"TTakR ,N67-,z6R{.RM8TqA<2y<;8tR-owGuJu}{SY pmn-CXFswc,TJ2j[n^qO&~by~PkKc+8$#/@6=IYpHB!

t)eRsj`_0im8sNNT+C]Gb*-z9!#y7/|[~p'ae:SO1bx T?%%I;dQ[bKvZIZBT6*jKr5()lPMm[>~m!s} YAiohfef

#,0a%cDxdZV:I@2LC@ve5Sw"1(]IYjh tM0 ^-1;C' ,c[7D"7Lv]A4dTx [v([;,majm C8LJe]^iW0*n1G"*Lw^o;Ijs;Q:g8q:>w4RL$_)$R}$F4n?HM8^I?,2rqef@ Jzdnh9#yj8+@#I9 _AW|iG##2Jn@$I44}F;&1=Q(QnJMa)m:C1W+K=GC-NNc8Bk?YF#DI~:3R;enf$by%QP{1'a|SUdZo|woo,SfiG)g4Z N+5-*%qYy|Y+[/j7wG$wh*EI}BBCoy)Qk3ismWE//,o,g]&So!S"6;$zf*.'vP"ze,;f>{ ^-z w]0kd4yL(B#Nwyk3(0Dp%_f1$nocJNWM>->yIH$_I*0]&-,/_nyBoJ1V'b ^XxDhgW X|93L~th;ii<'UY`Y(BwOIc[R"GIj(jijrs2k24Bt=fS(T[P4n4kM%;{C4J)f@cQEs?ofYcV#Dm?z.NkMOs,+gBT5`q=F;GKFat|,D_&=7y;OmZ6Q/v-p$I#2qE r>'EXIl^i~O M.3"O5z%yPI37$~r1g;w"4[2y{OG[E5y#ww qL5+o-LpiiUOT~LsqM+)`Gl9"l$'G^]j73]ShR2)B(V?O@KuM?:6:}W0Zf 4jI=3 d$+}=;H7 nt8yj<58[+WCYvEq:YN Z}FkRk@EP:ORI'|C

<,Hr#C>m,g{#i?*k{O+1kD6eFe5BqWZ4M>.8$#3fNJD<=M<8wi($n*$^_XJo,ygQX5}nH@&I"Ej:$J`sd:g5meZ|!4i|yO6[Co%zrB-{3xd4 G@",gQ"0=._z?2|**^P15O> 4OJZ3b$k=?:14OTSWgiV%vX~#dKV;BYBiibf%XIRE*;4!_7w]WH_Z-mKy#DX _~TU:E0aTs[^0lP[IYVzu?$5X|;$o,SQ@R o{#!8Y;. lsiL:>dx!YcCk C{C'(#0b#Zq;d~)tP-33GIgd($zfkm;:-_M'YB*GvJS%"o=ps_L'RuJQM?pCe{d;-ra(jkr+_fWg95XHA j)7^,j{_7~Yiil-RBH] 7"rZIbA[g0URh(E*8wv:ohVZ@{~]/}:apr`y+)*sz6ujFVFFU$S N1.w}h2yc&("*gfy4KoFQRn~h[-aGT&4+ANB%C8y-G[mR{U7(sjP ($z?9jEgc""A &q$y;RtOIo}uindfR5YIa'6Jq!H]3M3=7*w*..*@$&${7<[WK6V;i}g )r%Bj]qz03q|[e~i42bKq4q[R *GTrGO<[N{c"O$_@74bMMkr9Wr{g^BUmjV_"Dni(jsaUbAScwQ7/[D+3"P zA9!}gE Va,JW@?#6z_|j6[L{XC,urA MfR=Qh7wb"]%D/.H[h~2^fIGA^]Yia,NlqEMZ 13OsG>F>?P=>O9/`E"dPL!("h[&{/_7Z{ZH)/EJ'-{g`smjewgu*V54"lOhN3) a`z0ew.lr@TMKKt:),0 QY3 /'y ;kY[2' N^4LL7-NIF~'[<|PfK~U4V}c,)@G5^W&U[{@e(YHhszkc b%7?W>a+:OH4@(ag._}"ZY ryUQ|:f'p2J^L;E+J,nI1Psjsr9G?W?Yk6X@T2Oqpsnl-x8U.I@g"O>M.^N=0o&&'/RuThO!]:H=n1'aVPWu,V0w4m#7W:w5p="fZ5BFSE;2.zTy2ywVXq0@;"5$zS_]>Z:{2U2 v6@;Mhm c'v S3|!,Tro'79| -2Vv9K"~0z&{dEa+AWALv:d?G.~#jBvrO/oagv,`r^??)>@.yn9+UfBK_5N 2Kv/`C~},LtB~1[r#Ifvbk#njjv9k}cj^l(T"BR'F<12I,7YZ5)r|c#UJ^zDFR+H|2O_$hB|IK9$5|6G( Uw{=>CRo[b.n $I:?:-NC #Q=6N IW RO [! dTDH>WG44unQZWJA+`1 }!C 9)P1vcP~3]1Tfq%t _BW|[^@ {cEH?$q%V>c=nq7(kqJ=>?aoI VY$kZ(d{^9o6lv~;K~$ p$bH0 On1D@G?FR7#vv"l}r&%VPZh2Lpe)b`NtzlwCPsd'u~HvVOP<*4l;eLA:c]i@qTjH5Q'Hr+CFvOct7ZGqUpu)##Cj1469$"[GcMeP! #_ qr !4k{-T,Zo"H.bjV]O0~2vZp%,?k?IyI$_SNZ)"aI4$2k?jZg;D?2#{8O[Y?.l_0!.TiR,-m9-Xn*:Q2(%E?mqM#u7t"yw ^{w}#hZ}UZs^ySLe0H.$~h86Q)y49 w3_8SJkF9uu'!?(jio7Z2YOnW9b)e/3D v>CCPfx%JahE$)?awH&heI^!$V"d3m0k}{H4m!Kk[H$$*;?W o}`zvV0e >L>'C@s7Wu3S;?2Cmh%TsM; _h,.(`5vo3hW}KqVufz>!]>FPX]-?!}'t+kUW/qO]XAm|s$oLG(e}dsB#-ufrEUA5|y#74]~+9IUIJ*J7,+Odcz'zI"ttkK~;# o~V.4I7+]:h/-iKZ Gc7zIHp">=(#owr{>D+0Pi Gs-YLW6|+ZczEmszQ}3oM,$A"qsgr]ayj5gbO',_bTj&B-rYTV;Pg#c^KC0~jyIid!g=Evz1+ ]`Pom2fjKd9I}szZOl4g5H*Ts

Excerpt from:
The United States and NATO

The North Atlantic Treaty Organization (NATO) is an international organization for defence collaboration established in 1949, in support of the North Atlantic Treaty signed in Washington, D.C. on April 4, 1949.

The core provision of the treaty is Article V, which states:

This provision was intended so that if the Soviet Union launched an attack against the European allies of the United States, it would be treated as if it was an attack on the United States itself. However the feared Soviet invasion of Europe never came. Instead, the provision was used for the first time in the treaty's history on September 12, 2001 in response to the September 11, 2001 Terrorist Attack.

Member States From the foundation in 1949 or with the year of accession.

Greece and Turkey joined the organization in February 1952. Germany joined as West Germany in 1955 and German unification in 1990 extended the membership to the areas of former East Germany. Spain was admitted on May 30, 1982 and the former Warsaw Pact Countries of Poland, Hungary and the Czech Republic made history by becoming members on March 12, 1999.

France is still a member of NATO but retired from the military command in 1966. Iceland, the sole member of NATO which does not have its own military force, joined on the condition that they would not be forced to participate in warfare.

History

On March 17, 1948 Benelux, France, and the United Kingdom signed the Treaty of Brussels[?] which is a precursor to the NATO Agreement.

The Soviet Union and its satellite states formed the Warsaw Pact in the 1950s in order to counterbalance NATO. Both organisations were opposing sides in the cold war. After the fall of the Iron Curtain in 1989, the Warsaw Pact disintegrated.

NATO saw its first military engagement in the Kosovo War, where it waged an 11-week bombing campaign against Serbian forces starting on March 24, 1999.

Three former communist countries, Hungary, the Czech Republic and Poland, joined NATO in 1999. At the Prague (Czech Republic) summit of November 21-22, 2002 seven countries have been invited to start talks in order to join the Alliance: Estonia, Latvia, Lithuania, Slovenia, Slovakia, Bulgaria and Romania. The invited countries are expected to join NATO in 2004. Albania and the Former Yugoslav Republic of Macedonia will probably be told they have not met the economic, political and military reform criteria and will have to wait. Croatia applied only in 2002 and has just started the process.

Charles de Gaulle's decision to remove France from NATO's military command in 1966 to pursue its own nuclear defence program precipitated the relocation of the NATO Headquarters from Paris, France to Brussels, Belgium by October 16, 1967. While the political headquarters is located in Brussels the military headquarters, the Supreme Headquarters Allied Powers Europe (SHAPE), are located just south of Brussles, in the town of Mons.

September 13, 2001, NATO invoked, for the first time in its history, an article in its charter that states that any attack on a member state is considered an attack against the entire alliance. This came in response to the September 11, 2001 Terrorist Attack/

On February 10, 2003 NATO faced a serious crisis because of France and Belgium breaking the procedure of silent approval concerning the timing of protective measures for Turkey in case of a possible war with Iraq. Germany did not use its right to break the procedure but said it supported the veto.

On April 16, 2003, NATO agreed to take command in August of the International Security Assistance Force (ISAF) in Afghanistan. The decision came at the request of Germany and the Netherlands, the two nations leading ISAF at the time of the agreement. It was approved unanimously by all 19 NATO ambassadors. This marked first time in NATO's history that it took charge of a mission outside the north Atlantic area. Canada had originally been slated to take over ISAF in August.

See also: Euro-Atlantic Partnership Council, OSCE, WEU, UN

All Wikipedia text is available under the terms of the GNU Free Documentation License

View post:
Kids.Net.Au - Encyclopedia > NATO

Severoatlantick aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization NATO, francouzsky Organisation du Trait de lAtlantique Nord OTAN; doslova Organizace Severoatlantick smlouvy) je euroatlantick mezinrodn vojensk pakt. Byl zaloen 4.dubna 1949 podpisem Severoatlantick smlouvy. Aliance sdl vBruselu vBelgii.

Na svm potku byla Severoatlantick aliance jen otrochu vce ne politick sdruen. Korejsk vlka ale podntila lensk stty kvytvoen vojensk struktury pod dohledem dvou americkch velitel. Slovy prvnho generlnho tajemnka Hastingse Ismaye bylo kolem NATO udret Ameriku vEvrop, Rusko mimo zpadn Evropu a Nmecko pi zemi.[1] Vroce 1966 odela Francie zvojenskch struktur NATO kvli snaze oudren si vojensk nezvislosti na Spojench sttech. Kvli tomu se sdlo pesunulo zPae do Bruselu.[2][3]

Po pdu Berlnsk zdi vroce 1989 se Aliance angaovala ve vlce vJugoslvii. Prvn vojensk operace NATO vhistorii probhly mezi lety 1992 a 1995 pi vlce vBosn a Hercegovin[4] a pozdji vroce 1999 vJugoslvii. Aliance se snaila zlepit vztahy svchodnmi stty, co vystilo vjej rozen nkolika stty bval Varavsk smlouvy vletech 1999 a 2004. lnek5, kter tvo zklad Severoatlantick smlouvy, byl poprv pouit po teroristickch tocch 11.z 2001, co znamen, e tok byl povaovn za tok proti vem 19lenskm sttm.[5] Od roku 2003 vede Aliance innost Mezinrodnch bezpenostnch podprnch sil vAfghnistnu. Do konce roku 2011 zajiovala vcvik nov armdy vIrku, astn se protipirtskch operac[6] a vroce 2011 vyhlsila bezletovou znu nad Liby vsouladu srezoluc Rady bezpenosti OSN .1973. Pvodn cl akce, na n intervenn sly dostaly mandt, byl vak rozen (u mimo mandt OSN), co vedlo ke svren dosavadnho vldnoucho reimu.

16.prosince 2002 byla mezi NATO a Evropskou uni podepsna dohoda ospoluprci Berln plus, kter mimo jin umouje Evropsk unii vyuvat prostedky ikapacity NATO.[7] Vsouasnosti je soust Severoatlantick aliance 28lenskch stt, nejnovjmi leny jsou od dubna2009 Albnie a Chorvatsko.[8] Celkov armdn vdaje vech len NATO tvo pes 70% celosvtovch armdnch vdaj.[9] Samotn Spojen stty zodpovdaj za 43% celosvtovch vdaj na armdu[10] a Spojen krlovstv, Francie, Nmecko a Itlie za dalch 15%.[9]

24. listopadu 2015 sestelilo tureck letectvo rusk bitevn letoun Suchoj Su-24 dajn naruujc tureck vzdun prostor nadprovincii Hatay. lo o prvn pm stetnut mezi ozbrojenmi silami lenskho sttu a Ruska v padestilet historii Severoatlantick aliance.[11]

Za pedchdce NATO je povaovn Bruselsk pakt, kter 17.bezna 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojen krlovstv. Kobran proti Sovtskmu svazu byla ale zapoteb iast Spojench stt, a proto se zaalo mluvit onov vojensk alianci.[12] To vystilo vSeveroatlantickou smlouvu, kter byla podepsna 4.dubna 1949 ve Washingtonu, D.C. pti stty Bruselskho paktu, Spojenmi stty, Kanadou, Portugalskem, Itli, Norskem, Dnskem a Islandem. Podle msta podpisu se nkdy nazv Washingtonskou smlouvou.[13]

Smlouva obsahuje 14lnk, mezi hlavn pat lnek5:

Ve lnkuIV Bruselskho paktu se vslovn pe, e reakce stt na ozbrojen tok mus bt vojenskho charakteru.[15] Tm se li od lnku5 Severoatlantick smlouvy, kde je vojensk tok pouze jednou zmonch reakc. Navc Severoatlantick smlouva (ve lnku6) omezuje pole psobnosti nad obratnk Raka.[14] To je dvod, pro NATO nezashlo pi vlce oFalklandy.

Zatek Korejsk vlky vroce 1950 podntil NATO krozvoji vojenskch struktur.[16] Na konferenci vroce 1952 vLisabonu se dohodla, e zavede minimln 50diviz do konce toho roku stm, e do dvou let poet roz na 96.[17] Pt rok byl ale poadavek snen na zhruba 35diviz. VLisabonu byla tak zavedena pozice Generlnho tajemnka NATO, jm se jako prvn stal baron Hastings Lionel Ismay.[18]

Vz 1952 zaalo prvn velk vojensk cvien NATO na moi: pi operaci Mainbrace nacviovalo obranu Dnska a Norska pes 160plavidel.[19] Mezi dal velk cvien pat nap.operace Grand Slam, pi n NATO poprv nacviovalo veStedozemnm moi, operace Mariner, kter se astnilo 300lod a 1000letadel,[20] operace Italic Weld probhajc vsevern Itlii, operace Grand Repulse vNmecku nebo operace Monte Carlo simulujc podmnky satomovmi zbranmi.[21]

Vroce 1952 se leny NATO staly ecko a Turecko. Nkdy vt dob zapoalo budovn st Gladio, evropskho protikomunistickho odboje organizovanho Severoatlantickou alianc.[22] Vroce 1953 oznmil Sovtsk svaz, e by se ml pipojit kNATO, aby se zachoval mr vEvrop. lensk zem se ale bly, e Sovtsk svaz chce Alianci oslabit, a tak nvrh zamtly.[23] Pijet Zpadnho Nmecka do Aliance 9.kvtna 1955 popsal Halvard Lange, tehdej ministr zahrani Norska, za rozhodujc zlomov bod vdjinch naeho kontinentu.[24] Odpovd Sovtskho svazu na tuto udlost bylo vytvoen Varavsk smlouvy, kterou 14.kvtna 1955 podepsaly Sovtsk svaz, Maarsko, eskoslovensko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albnie a Nmeck demokratick republika (NDR).

Vdruh polovin roku 1957 NATO uskutenilo nkolik velkch vojenskch cvien. Operac Counter Punch, Strikeback a Deep Water se astnilo vce ne 250000 vojk, 300lod a 1500letadel.[25]

Sjednocenost NATO byla naruena bhem vldy francouzskho prezidenta Charlese de Gaulla, kter do adu nastoupil roku 1959. Ten protestoval proti silnmu vlivu Spojench stt na Alianci a blzkm vztahm mezi Spojenmi stty a Spojenm krlovstvm.[26] 17.z 1958 poslal prezidentovi Dwightu D. Eisenhowerovi a britskmu premirovi Haroldu Macmillanovi memorandum, ve kterm dal vyzdvien Francie na stejnou pozici, jakou maj USA a Spojen krlovstv, a rozen psobnosti NATO na oblasti jako Francouzsk Alrsko, kde Francie potebovala pomoci vboji proti vzpourm.[26][27]

Odpov na memorandum de Gaulla neuspokojila, a tak zaal pro Francii vytvet nezvislou obrannou slu. Chtl tak Francii poskytnout monost uzavt mr sVchodnm blokem, msto aby byla zataena do globln vlky mezi NATO a stty Varavsk smlouvy. Vbeznu 1959 Francie sthla sv prvn jednotky zvelen NATO; vervnu de Gaulle zakzal umisovat ciz jadern zbran na francouzsk zem. Vroce 1966 byly zvojenskch struktur NATO staeny vechny francouzsk jednotky a Francie vykzala vechny ciz jednotky ze svho zem.[28][29] Protoe pedtm bylo Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Evrop (SHAPE) umstno pobl Pae, muselo se pesunout do Belgie.[3] Francie zstala lenem Aliance a zavzala se, e vppad toku komunist pouije na obranu Evropy sv vlastn jednotky. Mezi francouzskmi a americkmi sttnmi ednky byly uzaveny tajn dohody, kter popisovaly nvrat francouzskch jednotek do struktur NATO vppad, e vypukne vlka mez Vchodem a Zpadem.[30]

Po druh berlnsk krizi a Karibsk krizi si ob strany studen vlky uvdomily nutnost institucionalizovat proces uvolovn napt.[31] Vroce 1967 NATO pijalo strategii vytyujc dv funkce Aliance: udret vojenskou bezpenost a zrove prosazovat politiku dtente. Touto strategi se NATO dilo a do konce studen vlky.[32]

Vroce 1964 nastoupil na msto generlnho tajemnka NATO italsk politik Manlio Brosio. Jednou zjeho prvnch akc bylo zaloen Vboru pro obrann plnovn, jejmi podzenmi orgny byly vroce 1966 ureny ji existujc Vojensk vbor a nov vznikl Skupina pro jadern plnovn.[33] Vechny rozhodovac pravomoci ve vojenskch zleitostech byly pevedeny na Vbor pro obrann plnovn a tak bylo Francii umonno setrvat vpolitick struktue Aliance.[33]

Vroce 1969 uinily Spojen stty a Zpadn Nmecko zsadn zmny ve sv zahranin politice, kter umoovaly lpe prosazovat dtente.[34]Richard Nixon zavedl Nixonovu doktrnu a vZpadnm Nmecku zaala platit Ostpolitik, kter nahradila Hallsteinovu doktrnu, kter stanovovala, e Zpadn Nmecko nebude navazovat ani udrovat diplomatick vztahy sdnm sttem, kter nave diplomatick vztahy sNDR.[34]

Vt dob byly uinny snahy ojadern odzbrojovn. Vbeznu 1970 vela vplatnost Smlouva o neen jadernch zbran a vkvtnu 1972 Richard Nixon a Leonid Ilji Brenv podepsali smlouvy SALTI a ABM.[35] Vroce 1979 pak byla Brenvem a novm americkm prezidentem Jimmym Carterem podepsna smlouva SALTII, m pestala platit SALTI. SALTII ale nikdy nevstoupila vplatnost, protoe jej ratifikaci odmtl Sent USA kvli sovtsk agresi vAfghnistnu. Jej limity ale oba stty vcelku dodrovaly.[36]

Vroce 1976 zaal Sovtsk svaz vEvrop rozmisovat jadern systmy typu SS-20.[37] Odpovd NATO bylo pijet tzv.dvoukolejnho rozhodnut zroku 1979. Aliance se rozhodla vEvrop rozmstit tm 600odpalovacch zazen zench stel a zrove vyslovila podporu kontroly zbrojen.[38]

Po vtzstv vprezidentskch volbch roku 1980 vyhlsil Ronald Reagan novou Reaganovu doktrnu, kter urila nov smr politiky Zpadu. Reagan povaoval celosvtovou kampa za demokracii, pouh obrana proti komunismu mu nepipadala dostaten.[39]

Vroce 1982 se lenem Aliance stalo panlsko. Vt dob zaalo NATO tlait na Sovtsk svaz ohledn dodrovn lidskch prv.[40] Vsouvislosti stm Reagan na zatku roku 1983 oznail komunistick svt za i zla, co velk st zpadnch mdi povaovala za pehnan.[41] 1.z 1983 sovtsk protivzdun obrana sestelila bez varovn jihokorejsk civiln letadlo; zemelo 250lid a tato tragdie podpoila Reaganovu politiku voch zpadn veejnosti.[41] Konec studen vlky se pak thl ve znaku vzjemnch dohod oodzbrojovn.[42] Prvn schze Reagana a novho sovtskho vdce Michaila Gorbaova probhla vroce 1985 venev. Na druh schzi vReykjavku se Gorbaov snail Reagana pesvdit, aby ustoupil od jm plnovan Strategick obrann iniciativy, co on odmtl.[42] Na tetm setkn ve Washingtonu pak Reagan a Gorbaov podepsali Smlouvu olikvidaci raket stednho a krtkho doletu (INF).[43]

Znik Varavsk smlouvy vroce 1991 odstranil de facto hlavnho protivnka NATO a podntil nov debaty oelu a povaze Aliance. Vsledkem je roziovn NATO po Evrop a rozen jejch aktivit do oblast, kter pedtm nebyly vjejm poli psobnosti.

Prvn rozen NATO po studen vlce pilo se znovusjednocenm Nmecka 3.jna 1990, kdy se bval NDR pipojila ke Spolkov republice Nmecko a Alianci. To bylo dohodnuto Smlouvou dva plus tyi dve tho roku. Aby stmto bodem smlouvy souhlasil Sovtsk svaz, strany se dohodly, e vbval NDR nebudou umstny ciz vojensk jednotky a jadern zbran. Stephen F. Cohen vroce 2005 prohlsil, e NATO se tehdy zavzalo, e se nebude roziovat dle na vchod,[44] ale podle Roberta Zoellicka, tehdejho zstupce ministra zahraninch vc USA, kter se astnil smlouvn opodmnkch Smlouvy dva plus tyi, dn takov zvazek neexistoval.[45] Vkvtnu 2008 Michail Sergejevi Gorbaov prohlsil, e Amerian slbili, e NATO se nebude roziovat dl ne za hranice Nmecka po studen vlce.[46]

Soust rekonstrukce NATO po studen vlce byla reorganizace jej vojensk struktury. Vznikly nkter nov sloky, nap. Velitelstv spojeneckho sboru rychl reakce, a byly uzaveny dohody oredukci vojenskch sil. Smlouva o konvennch ozbrojench silch v Evrop (CFE) mezi NATO a stty Varavsk smlouvy, kter byla uzavena vroce 1990, vyadovala snen potu jednotek na hodnoty, kter nepekrauj urit hranice.[47] Vroce 1999 byl pak vytvoen adaptovan text smlouvy, ve kterm byla odstranna blokov architektura (NATO vs.Varavsk smlouva). Stty NATO ale zatm adaptovan text neratifikovaly, protoe ekaj, a Rusko sthne sv jednotky zGruzie a Moldavska.[48] Vroce 1995 se Francie navrtila do Vojenskho vboru NATO a od t doby se zvila jej spoluprce svojenskmi strukturami Aliance. Politika Nicolase Sarkozyho nakonec vystila vnvrat Francie do vojenskho velen NATO 4.dubna 2009.[2]

Vroce 1999 se lenskmi zemmi NATO staly esko, Maarsko a Polsko.

Na praskm summitu vroce 2002 NATO zruilo nkter star struktury a zaloila nov. Byly vytvoeny Sly rychl reakce NATO, bylo zrueno Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Atlantiku (SACLANT) a vzniklo Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci (ACT) a zVrchnho velitelstv spojeneckch sil vEvrop (SHAPE) se stalo Velitelstv spojeneckch sil pro operace (ACO).[49]

Na praskm summitu se tak zaalo hovoit ovstupu sedmi novch stt do NATO: jednalo se oEstonsko, Lotysko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko aRumunsko. Do Aliance tyto stty vstoupily 29.bezna 2004, krtce ped summitem vIstanbulu. 30.bezna zaala mise Baltic Air Policing, kter podporuje suverenitu Baltskch stt poskytovnm vojenskch letoun za elem ochrany ped ppadnm leteckm tokem.[50]

Summit vroce 2006 vRize byl prvnm summitem NATO, kter probhal na bvalm zem Sovtskho svazu. Hlavnm tmatem byla otzka Afghnistnu a snahy odal rozen NATO a Partnerstv pro mr.[51] Na summitu vBukureti vroce 2008 byly ke lenstv vAlianci pizvny Chorvatsko a Albnie, kter se oficiln pipojily vdubnu 2009. Ukrajin a Gruzii bylo pislbeno pijet do Aliance vbudoucnosti.[52]

Na praskm summitu bylo dohodnuto pezkoumn monosti ochrany zem Aliance ped raketovmi hrozbami. Spojen stty pozdji zaaly vyjednvat sPolskem a eskem ovybudovn protiraketov obrany na jejich zem.[53] Vroce 2007 bylo dohodnuto, e zkladny maj bt do provozu uvedeny do roku 2015.[54] Vervenci 2008 esko a Spojen stty podepsaly pedbnou dohodu oumstn zkladny protiraketov obrany na eskm zem[55] a sPolskem byla podobn dohoda uzavena vsrpnu.[56] Vreakci na to vesku vce ne 200000 lid podepsalo petici poadujc referendum ozzen zkladny.[57]

Vreakci na vyjednvn rusk prezident Vladimir Putin prohlsil, e uskutenn tchto pln by mohlo vst knovm zvodm ve zbrojen. Tak naznail, e Rusko odstoup od Smlouvy okonvennch ozbrojench silch vEvrop (CFE) do t doby, ne vechny stty NATO podepou adaptovan text smlouvy.[58] Americk ministr zahrani na to odpovdl, e se Rusko nem eho obvat, protoe nkolik protiraketovch stel by rusk jadern arzenl zastavit nedokzalo.[58]

Vlistopadu 2007 byl odstup od smlouvy CFE odhlasovn ruskm parlamentem.[48] Dohoda oumstn 10protiraketovch stel a systmu MIM-104 Patriot do Polska ze 14.srpna 2008 vedla kjadernm hrozbm Polsku ze strany Ruska. 20.srpna 2008 navc Rusko oznmilo Norsku, e zru vechnu vojenskou spoluprci sNATO.[59]

17.z 2009 americk prezident Barack Obama oznmil, e opout od plnu na protiraketov stely dlouhho doletu a msto toho bude Evropa chrnna proti stelm stednho a krtkho doletu lomi vyuvajc systm Aegis.[60] Oznmen se setkalo skritikou vamerickm Kongresu[61] ahlavn vPolsku.[62]. Rusko naopak rozhodnut uvtalo aoznmilo, e opaten pijat vreakci na americk projekt, mimo jin rozmstn raket typu 9K720 Iskander vKaliningradsk oblasti, zru. Nov zvolen generln tajemnk NATO Anders Fogh Rasmussen navrhl Rusku spoluprci tkajc se konkrtn protiraketov obrany.[63]

Severoatlantickou smlouvu podepsalo vdubnu 1949 dvanct stt: Spojen stty americk, Kanada, Spojen krlovstv, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dnsko, Norsko, Itlie a Island. Vroce 1952 se pipojilo ecko a Turecko. Vroce 1955 po zskn pln suverenity vstoupilo Zpadn Nmecko. Vroce 1982 se pipojilo panlsko. 12.bezna 1999 pedali ministi zahrani eska, Maarska a Polska sv americk kolegyni Madeleine Albrightov pslun ratifikan listiny, a jejich zem se tak tak staly leny NATO. Vroce 2004 se vnejvt vln roziovn NATO pipojilo 7stt: Litva, Lotysko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. 1.dubna 2009 pistoupily Chorvatsko a Albnie.

esk republika spolu s Polskem a Maarskem jako prvn zem bvalho Vchodnho bloku vstoupila 12. bezna 1999 do NATO. Ministr zahrani Jan Kavan pedal v americkm Independence v Missouri ratifikan listinu americk ministryni Madeleine Albrightov.[64]

Na summitu vBukureti vroce 2008 bylo budouc pizvn do Aliance pislbeno tem sttm: Gruzii, Ukrajin a Makedonii.[52] Kvli sporu onzev Makedonie mezi Makedoni a eckem nebyla Makedonie jet pijata a jej pijet bylo odloeno na neurito (resp.do vyeen sporu).[52] Vstupu Kypru do Aliance brn Turecko.[65] Ukrajinsk parlament vervnu 2010 odhlasoval, e se Ukrajina ovstup do NATO uchzet nebude.[66]

Dalmi potencilnmi kandidty jsou ern Hora a Bosna a Hercegovina, kter jsou vsouasnosti vAknm plnu lenstv (MAP), co je pedstupe ke vstupu do NATO, jeho clem je pipravit budouc lensk zem na povinnosti a zvazky, kter lenstv pin.[67] Rusko se sna roziovn NATO zabrnit. Vroce 2011 Vladimir Putin navtvil Srbsko a prohlsil, e nechce, aby se tento stt stal lenem Aliance a jej roziovn je proti zjmm Ruska.[68]

Vrmci operace Deny Flight (Odepen let) od 12.dubna 1993 do 20.prosince 1995 NATO zajiovalo bezletovou znu nad Bosnou a Hercegovinou bhem vlky vBosn.[69] Mezi ervnem 1993 a ervnem (oficiln jnem) 1996 probhala operace Sharp Guard (Bdl str) neboli nmon blokda bval Jugoslvie.[70]

28.nora 1994 sestelily americk letouny F-16 tyi vojensk letadla Republiky srbsk toc proti pozemnmu cli; byl to prvn vojensk zsah NATO vhistorii.[69]Operace Rozhodn sla (Deliberate Force) probhala od 30.srpna do 20.z 1995 a spovala vbombardovn pozic Vojska Republiky srbsk ohroujcch tzv.bezpen zny Sarajevo a Gorade.[71] Zsah NATO dopomohl kpodepsn Daytonsk dohody vprosinci 1995. Jako soust tto dohody nasadilo NATO vrmci operace Joint Endeavour (Spolen sil) mrov jednotky IFOR a pozdji SFOR, kter psobily od prosince 1996 do prosince 2004.[72] NATO zaalo za ast na tchto operacch udlovat medaile NATO.

24.bezna 1999 NATO zahjilo jedenctitdenn leteckou operaci Spojeneck sla (Allied Force) proti Svazov republice Jugoslvie sclem zastavit nsiln jednn vi albnskmu obyvatelstvu Kosova ze strany Srb, kte se snaili potlait vojenskou silou ozbrojen povstn kosovskoalbnskch separatist.[73] NATO poadovalo souhlas Rady bezpenosti OSN svojenskou intervenc, ten vak nebyl poskytnut kvli vetu Ruska any. Tyto dva stty pozdji podaly nvrh na ukonen intervence, kter podpoila ale jen Namibie anebyl tak schvlen.[74] Konflikt skonil 11.ervna 1999, kdy jugoslvsk vdce Slobodan Miloevi vyhovl poadavkm NATO pijmutm rezoluce Rady bezpenosti OSN . 1244. 12.ervence 1999 vstoupili do Kosova na zklad rezoluce .1244 vojci KFOR za elem dosaen trvalho mru a stability voblasti postien vlkou.[75] Mise se astn tak Armda esk republiky.[76] Mezi srpnem a zm 2001 rovn probhala Alianc zen operace Essential Harvest (Nezbytn sklize), kter mla za cl shromdit zbran a munici odevzdanou dobrovoln albnskmi povstalci vMakedonii.[77]

Spojen stty, Spojen krlovstv a tm vechny dal lensk stty NATO odporovaly snahm ozaveden pravidla souhlasu Rady bezpenosti OSN svojenskmi operacemi Aliance, mezi kter patila nap.operace vSrbsku vroce 1999. Nutnost souhlasu OSN poadovala Francie, Rusko a na. Prvn strana tvrdila, e by to podlomilo autoritu Aliance, a poznamenala, e Rusko a na by tok na Jugoslvii vetovaly a stejn tak by mohly dlat ivbudoucnosti, m by zmaily vechen potencil a el Aliance.[78]

Teroristick toky z11.z 2001 pimly NATO poprv vhistorii uplatnit lnek5 Severoatlantick smlouvy.[5] Podle nj je tok na jakhokoli lena Aliance povaovn za tok proti vem. 2.jna 2001 NATO potvrdilo, e zmnn teroristick toky pod tento lnek spadaj.[79] Mezi osm oficilnch operac provedench NATO pat operace Eagle Assist (Pomoc orla; hldn americkho vzdunho prostoru) a operace Active Endeavour (Aktivn snaha), nmon operace majc za cl zabrnit pohybu terorist a zbran hromadnho nien a obecn zvit bezpenost nmon dopravy, kter probh od 4.jna 2001.

Vsrpnu 2003 NATO zapoalo svou prvn operaci mimo Evropu, kdy pevzala kontrolu nad Mezinrodnmi bezpenostnmi podprnmi slami (ISAF) vAfghnistnu.[80] ISAF mly pvodn za kol zajistit Kbul a okol proti Tlibnu a Al-Kid, aby mohla fungovat vlda Hmida Karzaje. 13.jna 2003 Rada bezpenosti OSN jednohlasn schvlila rozen psobnosti ISAF na zbytku zem Afghnistnu.[81] K beznu 2012 v Afghnistnu psobilo tm 130000vojk pod vedenm NATO. Ukonen bojovch operac v zemi probhlo na konci roku 2014.[82] V roce 2015 byla zahjena nov koalin operace snzvem Rozhodn podpora, kter m za kol svyuitm 12500zahraninch vojk provdt v tto zemi vcvik, poradenstv a podporu afghnskch ozbrojench sil.[83]

Vroce 2004 NATO zapoala na dost irck vldy vcvikovou misi vIrku (NATO Training Mission Iraq, NTM-I), kter se starala ovcvik nov irck armdy.[84] Clem bylo poskytnout demokraticky veden a schopn obrann sektor.[85] Spolupracovala nejdve sKoalic mnohonrodnch sil (Multi-National Force Iraq, MNF-I),[86] po jejm zniku v roce 2010 pak s nov vzniklou slokou United States Forces Iraq. Pvodn se mise soustedila hlavn na vcvik vysoce postavench dstojnk. Vz 2005 NATO otevelo na kraji Bagddu vojenskou akademii,[87] ve kter do konce nora 2009 psobili tyi et vojci.[88] Vjnu 2007 se operace rozila na vcvik federln policie avprosinci 2008 na dal sloky jako nap. lostvo a letectvo.[84]

K 31. prosinci 2011 mise skonila, kdy vyprela platnost dohody o jej existenci. Operace se zastnilo 23 lenskch stt NATO, kter pisply celkov stkou tm 250milion dolar.[85]

17.srpna 2009 zahjilo NATO operaci Ocean Shield (Ocensk tt), kter spov vochran nmon dopravy vAdenskm zlivu a Indickm ocenu (okol Africkho rohu) proti somlskm pirtm. Navazuje tak na pedchoz operace Allied Provider (jenprosinec 2008) a Allied Protector (bezen-srpen 2009), kter probhaly tak vAdenskm zlivu. Hlavnm clem operace Allied Provider bylo zabezpeen civilnch lod Svtovho potravinovho programu, kter do Afriky dovely potraviny, aoperace Allied Protector rozila psobnost ina komern plavidla. Operace Ocean Shield krom samotn kontroly vod poskytuje okolnm zemm vcvik vlastnch protipirtskch jednotek.[89]

Bhem obansk vlky vLibyi vroce 2011 vyeskalovalo nsil mezi protestanty a libyjskou vldou vele sMuammarem Kaddfm natolik, e Rada bezpenosti OSN 17.bezna 2011 schvlila rezoluci .1973, kter poadovala pm a schvlila vojensk zsah za elem obrany civilnho obyvatelstva. Koalice, ve kter bylo inkolik len NATO, zdila nedlouho pot nad Liby bezletovou znu. 20.bezna 2011 schvlilo NATO embargo na dovoz zbran libyjskmu reimu, kter prosazovala skrze operaci Unified Protector (Sjednocen ochrnce). Ta mla za kol kontrolovat, nahlsit a vppad poteby zastavit lod podezvan zneleglnho pevozu zbran.[90] 24. bezna NATO souhlasilo spevzetm moci nad bezletovou znou od pvodn koalice. Moc nad pozemnmi jednotkami zstala vrukou koalice.[91]

Ne vechny lensk zem se vak bojovch operac zastnily. Do ervna2011 jich bylo jen 8 zcelkovch 28,[92] co vystilo vkonflikt mezi americkm ministrem obrany Robertem Gatesem a stty jako Polsko, panlsko, Nizozemsko, Turecko a Nmecko. Gates po tchto zemch chtl, aby se na operaci podlely vce.[93] Ve svm proslovu vBruselu 10.ervna Gates dle kritizoval neinn zem spoznmkou, e jejich jednn by mohlo zpsobit rozpad NATO.[94]

Operace vLibyi byla prodlouena do z.[95] Tden na to Norsko oznmilo, e postupn utlum svou ast na operaci, kterou kompletn ukon k1.srpnu.[96] Staen norskch sthacch letoun nakonec probhlo 4.srpna.[97] Velitel Royal Navy prohlsil, e britsk ast je kvli krtm vrozpotu neudriteln.[98] Operace nakonec probhaly a do jna; 20. jna zemel Muammar Kaddf a 31. jna byla oficiln ukonena intervence NATO.[99]

NATO zdilo Euroatlantickou radu partnerstv a Partnerstv pro mr, kter slou ke spoluprci 28stt NATO a 22 partnerskch zem.

Vlistopadu 2002 byly na praskm summitu zahjeny Individuln akn plny partnerstv (IPAP) a je oteven zemm, kter maj politickou vli a schopnosti prohloubit sv vztahy sNATO.[104]

Vsouasnosti se IPAP astn nsledujc stty:[105]

Od devadestch let zaala Aliance spolupracovat se stty, se ktermi nem uzaven dn zve uvedench oficilnch partnerstv. Nap.Argentina a Chile spolupracovaly sNATO ve vlce vBosn a Hercegovin. Vroce 1998 Aliance vytvoila obecn smrnice tkajc se vztah sostatnmi zemmi. Stty ochotn sNATO spolupracovat se nazvaj kontaktn zem nebo dal globln partnei.[106]

Hlavn velitelstv NATO se nachz vHarenu vBruselu.[107] Pracuj vnm delegace lenskch stt, styn dstojnci nebo diplomat partnerskch zem, mezinrodn civiln zamstnanci a mezinrodn vojent zamstnanci. Celkov poet stlch zamstnanc je zhruba 4000.[107]

Hlavn politickou strukturu NATO tvo Severoatlantick rada, Vbor pro obrann plnovn a Skupina pro jadern plnovn.[108] Tmto orgnm jsou podzeny Hlavn vbory, kter e specifick koly vpolitick, vojensk a ekonomick oblasti.[109]

Severoatlantick rada je nejvy rozhodovac a konzultan orgn Aliance. Delegace kad z28lenskch zem je vn zastoupena jednm delegtem (stlm zstupcem).[110] Rada se schz alespo jednou tdn, zasedn na rovni ministr zahrani, pedsed vld nebo ministr obrany probhaj jednou za pl roku.[108] Rad pedsed generln tajemnk NATO a rozhodnut mus bt pijata jednomysln.[4]

Nejvym vojenskm orgnem NATO je Vojensk vbor, kter pedkld nvrhy a doporuen Severoatlantick rad, Vboru pro obrann plnovn a Skupin pro jadern plnovn. Stejn jako vSeveroatlantick rad je kad zlenskch zem zastoupena jednm (vojenskm) zstupcem a vbor se schz alespo jednou tdn.[108] Pedseda Vojenskho vboru je volen nelnky generlnch tb lenskch zem na tlet obdob. Od roku 2015 je jm armdn generl Petr Pavel.

Vboru podlhaj dv vojensk velitelstv: Velitelstv spojeneckch sil pro operace (ACO) a Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci (ACT).[108] ACO sdl ve Vrchnm velitelstv spojeneckch sil vEvrop (SHAPE) a vel mu vrchn velitel sil NATO vEvrop (SACEUR). Tm je od roku 2009 admirl James Stavridis.[113] Velitelem ACT (SACT) je od roku generl Stphane Abrial.[114]

Parlamentn shromdn sestv zposlanc parlament vech lenskch stt a 14 pidruench stt.[115] Nem vkonnou moc, m pouze konzultativn charakter. Delegti pracuj vpti vborech: ekonomickm, politickm, bezpenostnm a vdecko-technickm a ve zvltn skupin pro stedomosk dialog.[116] Poet poslanc zem je odvozen od potu obyvatel; vshromdn jich zased celkem pes 300, ztoho zeska 7.[117][118]

Rada NATO-Rusko byla zaloena vroce 2002[119], kdy nahradila Stlou spolenou radu Rusko-NATO (Permanent Join Council). Rusko na jedn stran a NATO na druh vn jednaj jako rovnocenn partnei. Slou ke konzultaci obezpenostnch a vojenskch otzkch. V roce 2009 rusk prezident Dmitrij Medvedv kritizoval roziovn NATO na vchod, kter podle nho poruilo sliby dan zpadnmi politiky po sjednocen Nmecka.[120] V roce 2014 NATO peruilo s Ruskem vekerou spoluprci.

V beznu 2015, po uzaven pm v Minsku mezi proruskmi separatisty v Donbasu a ukrajinskou vldou, nmet pedstavitel z okruhu kanclky Merkelov kritizovali vrchnho velitele sil NATO v Evrop americkho generla Philipa Breedlova za "nepravdiv tvrzen a pehnan soudy" o ptomnosti ruskch vojsk na Ukrajin, kter zbyten vyhrocuj ukrajinskou krizi a ohrouj dvryhodnost NATO. Podle nmeckho magaznu Der Spiegel generl Breedlove v poslednch mscch opakovan veejn varoval ped hrozc ruskou invaz nebo ped ptomnost vysokho potu ruskch vojk na Ukrajin, a pokad se podle nmeck rozvdky jeho informace ukzaly jako pehnan nebo nepravdiv. Znepokojen nad vroky generla Breedlova vyjdili i nkte velvyslanci lenskch stt pi NATO.[121]

V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku NATO na anglick Wikipedii.

Read more from the original source:
Severoatlantick aliance Wikipedie

Erik Simonsen/ Photographer's Choice/ Getty Images

By Matt Rosenberg

Updated December 16, 2014.

On April 1, 2009, two countries were newly admitted into the North Atlantic Treaty Organization (NATO). Thus, there are now 28 member states. The U.S.-led military alliance was created in 1949 as a result of the Soviet blockade of Berlin.

The original twelve members of NATO in 1949 were the United States, the United Kingdom, Canada, France, Denmark, Iceland, Italy, Norway, Portugal, Belgium, Netherlands, and Luxembourg.

In 1952, Greece and Turkey joined. West Germany was admitted in 1955 and in 1982 Spain became the sixteenth member.

On March 12, 1999, three new countries - the Czech Republic, Hungary, and Poland - brought the total number of NATO members to 19.

On April 2, 2004, seven new countries joined the alliance. These countries are Bulgaria, Estonia, Latvia, Lithuania, Romania, Slovakia, and Slovenia.

The two newest countries that joined as NATO members on April 1, 2009 are Albania and Croatia.

To retaliate against the formation of NATO, in 1955 the Communist countries banded together to form the now-defunct Warsaw Pact, which originally consisted of the Soviet Union, Albania, Bulgaria, Czechoslovakia, Hungary, East Germany, Poland, and Romania.

The Warsaw Pact ended in 1991, with the fall of Communism and the dissolution of the Soviet Union.

Most notably, Russia remains a non-member of NATO. Interestingly enough, in the military structure of NATO, a U.S. military officer is always commander-in-chief of NATO forces so that U.S. troops never come under control of a foreign power.

View original post here:
NATO - Member Countries and Overview

Ziemeatlantijas Lguma organizcija (latviski biek lietots ts anglisk nosaukuma akronms NATO, angu: North Atlantic Treaty Organization; oficili ar OTAN, franu: Organisation du trait de l'Atlantique Nord) ir militra savienba jeb alianse, kas apvieno vairkas Eiropas un Ziemeamerikas valstis ar mri "saglabt un attstt savas aizsardzbas spjas gan individuli, gan kopjiem spkiem, nodroinot kopgas aizsardzbas plnoanas pamatu".[1]

NATO dibinta pc 2. pasaules kara, 1949.gada 4.aprl, k pretspars PSRS. Organizciju izveidoja 10 Eiropas valstis, ASV un Kanda, lai aukst kara apstkos aizsargtu Eiropu no komunistiskajm valstm, bet msdiens NATO ir iesaistjusies visas pasaules drobas sistms. Organizcija ir bzta Brisel, kur atrodas NATO mtne. NATO nav savas armijas, bet ir kopgs tbs, kas plno dalbvalstu aizsardzbas politiku. Latvija pievienojs NATO 2004.gada 29.mart. Ziemeatlantijas lguma galveno jgu izsaka t 5. panta pirmais teikums:

NATO kandidtvalstis (Membership Action Plan) ir

aj programm notika sarunas par uzemanu ar [4] ar Ukrainu, bet 2010. gad Ukrainas valdba pazioja, ka prtrauc sarunas par uzemanu NATO. 2014. gada janvr Gruzijas premjerministrs Iraklijs Garibavili pazioja, ka via valsts cer saemt Rcbas plnu dalbai NATO alianses samit 2014. gad.[5]

2015. gada 2. decembr NATO enerlsekretrs Jenss Stoltenbergs pazioja, ka NATO rlietu ministru sanksm pieemts lmums oficili uzaicint Melnkalni pievienoties NATO, kas ks par alianses 29. dalbvalsti.[6]

"Partnerattiecbas mieram" (Partnership for Peace) dalbnieces ir Armnija, Austrija, Azerbaidna, Baltkrievija, Bosnija un Hercegovina, Gruzija, rija, Kazahstna, Kirgizstna, Krievija, Malta, Maedonija, Melnkalne, Moldova, Serbija, Somija, veice, Tadikistna, Turkmenistna, Uzbekistna, Ukraina un Zviedrija.

Vidusjras dialoga (Mediterranean Dialogue) partneres ir Alrija, ipte, Izrala, Jordnija, Maroka, Mauritnija un Tunisija.

Link:
NATO Vikipdija

The President: Well, good morning, everyone. And for those who are joining us for the first time, welcome to Chicago. I was just hearing from a few folks who are not NATO members that they had fun on the town last night. Hopefully, no stories in the press. (Laughter.)

At the 2010 NATO Summit in Lisbon, NATO Heads of State and Government agreed to an enduring partnership between NATO and Afghanistan that would last beyond the transition of full security responsibility for Afghanistan from ISAF to Afghan forces by the end of 2014.

At the 2010 NATO Summit in Lisbon, the United States, our NATO Allies, ISAF partners, and the Government of Afghanistan agreed to transfer responsibility for securing Afghanistan from ISAF to the Afghan National Security Forces (ANSF) in a transition process that would begin in 2011 and be completed by the end of 2014.

Supporting Afghan National Security Forces (ANSF) that are sufficient to the task of securing Afghanistan and financially sustainable by the Afghan government and the international community is the foundation of NATOs transition strategy.

We, the nations contributing to ISAF, and the Government of the Islamic Republic of Afghanistan, met today in Chicago to renew our firm commitment to a sovereign, secure and democratic Afghanistan.

Read the original:
NATO Chicago Summit | NATO - United States Mission

KFOR HIGH LEVEL TALKS WITH SERBIA

10 FEB 2016 BELGRADE, Serbia. Kosovo Force Commander, Major General Guglielmo Luigi Miglietta, visited Serbia where he met with Chief of Staff of Serbian Armed Forces (SAF).

8 FEB 2016 PRISTINA, Kosovo. Kosovo Force Commander, Major General Guglielmo Luigi Miglietta, received today the newly appointed NATO Military Liaison Officer (MLO) in Belgrade, Italian Brigadier General Cesare Marinelli and his predecessor, Brigadier General Lucio Batta.

4 FEB 2016 PRISTINA, Kosovo. During a two day visit to NATO Headquarters in Pristina, General Philip M. Breedlove, the Supreme Allied Commander Europe, met with Kosovo Force troops highlighting NATOs continued commitment to the stability of Kosovos future.

3 FEB 2016 PRISTINA, Kosovo.

Major General Guglielmo Luigi Miglietta welcomed today the Deputy Special Representative of the Secretary General (DSRSG), Mr. Christopher Coleman, at KFOR Headquarters.

2 FEB 2016

PRISTINA, Kosovo. Today, State Secretary of the Hungarian Ministry of Defence, Mr. Tamas Vargha, was welcomed at Camp "Film City in KFOR Headquarters by the Commander, General Guglielmo Luigi Miglietta.

2 FEB 2016

PRISTINA, Kosovo. Kosovo Force (KFOR) Commander, General Guglielmo Luigi Miglietta, met today the Turkish Chief of the Army, General Salih Zeki Colak, at Camp "Film City in KFOR Headquarters.

29 JAN 2016

PRISTINA, Kosovo. The Commander of the NATO-led Kosovo Force (KFOR), Major General Guglielmo Luigi Miglietta welcomed today the NATO Assistant Secretary General for Operations, Mr Patrick Turner, at Camp "Film City in KFOR Headquarters.

Excerpt from:
SHAPE - Supreme Headquarters Allied Powers Europe | KFOR

Organizacija Sjevernoatlantskog ugovora, naziva se jo i Sjevernoatlantski savez, poznatiji po kratici NATO (od engleskog naziva North Atlantic Treaty Organisation, francuski Organisation du Trait de l'Atlantique Nord - OTAN), meunarodna je organizacija vojno-politike prirode, osnovana je 1949. godine potpisivanjem Sjevernoatlantskog ugovora (Washingtonski ugovor) izmeu dvanaest drava tadanjeg zapadnog bloka.

Kljuna odredba u Sjevernoatlantskom ugovoru glasi:

()

Osnova Sjevernoatlantskog saveza Ugovor je drava lanica, koji je po svojoj prirodi meunarodni ugovor. Ugovor priznaje i podrava njihova pojedinana prava, kao i njihove meunarodne obveze u skladu s Poveljom Ujedinjenih Naroda. Obvezuje svaku dravu lanicu da sudjeluje u rizicima i odgovornostima, uspostavlja sustav zajednike obrane te zahtijeva od svake od njih da ne prihvaa nikakve meunarodne obveze koje bi mogle biti u suprotnosti s Ugovorom.

Politiko sredite Organizacije i trajno sjedite Sjevernoatlantskog vijea je u Bruxellesu (Belgija).

Neposredno nakon okonanja Drugog svjetskog rata Europa se nala raspolovljena na dva ideoloka bloka, kapitalistiki, i komunistiki pod utjecajem Sovjetskog Saveza. I dok se Moskva tijekom 1945. i 1946. djelomino suzdravala od otvorenog politikog djelovanja, u dravama u kojima je imala utjecaj, tijekom 1947., a posebno 1948., postalo je jasno da se sovjetska vojska, ne samo nema namjeru povui, ve da ima namjeru krenuti i dalje.

U ratom razruenoj Europi irenje komunistike ideologije moglo se ostvariti na dva naina. Prvi je bio izazivanje "spontanih" revolucija nezadovoljnih radnikih masa, predvoenih komunistikim partijama. Iako je bilo nekoliko pokuaja, najvei je uspjeh ostvaren u Grkoj, gdje je 1946. zapoeo graanski rat, predvoen tamonjom komunistikom partijom. Iako su grke snage do kraja 1949. uspjele uguiti pobunu, bilo je oito kako bi se u osiromaenoj Europi ideje komunizma lako mogle proiriti. Zbog toga je u srpnju 1947. pokrenut Plan europske obnove, poznatiji kao Marshallov plan. U naredne e etiri godine Sjedinjene Amerike Drave europskim dravama dati pomo u vrijednosti oko 13 milijardi amerikih dolara.

Drugi nain irenja komunizma bio je znatno opasniji. Naime, neposredno nakon okonanja Drugog svjetskog rata, SAD-e i skoro sve europske drave, barem one koje nisu pale pod sovjetski utjecaj, provele su masovnu demobilizaciju vojnih snaga i otkazale narudbe oruja i vojne opreme. S druge strane, Sovjetski Savez nije izvrio smanjivanje oruanih snaga, ve ih je nastavio intenzivno jaati, kako brojano tako i tehniki. Nakon to su uvrstili okupacije istonoeuropskih drava, 24. lipnja 1948. zapoela je blokada zapadnog Berlina. Bio je to poetak najvee politike krize od okonanja Drugog svjetskog rata i trajat e sve do 11. svibnja 1949. Berlinska blokada s jedne je strane ubrzala stvaranje Savezne Republike Njemake, a s druge, formiranje velikog obrambenog saveza koji e Zapadnu Europu tititi od sovjetske najezde.

Svojevrstan poetak bio je Briselski sporazum kojem su 17. oujka pristupile Belgija, Francuska, Luksemburg, Nizozemska i Velika Britanija. Cilj je bio razvijanje zajednikih sustava obrane i jaanje meusobnih veza kako bi se zajedniki oduprle ideolokim, politikim i vojnim prijetnjama nacionalnoj sigurnosti. Znajui da njihovi gospodarski i vojni kapaciteti nisu dostatni da ih obrane od sovjetske prijetnje, ove su drave odmah zapoele i pregovore sa Sjedinjenim Amerikim Dravama i Kanadom s ciljem stvaranja novog vojnog saveza, utemeljenog na zajednikim obvezama i sigurnosnim jamstvima Europe i Sjeverne Amerike. Drave potpisnice Briselskog sporazuma pozvale su Dansku, Island, Italiju i Portugal da se ukljue u taj proces. Dvanaest drava s obje strane Atlantskog oceana 4. travnja 1949. godine u Washingtonu su potpisale Sjevernoatlantski ugovor, uspostavivi savez kako bi se suprotstavile prijetnjama iz komunistikog dijela svijeta, te sprjeavanje irenja komunizma na ostali dio Europe. Drave potpisnice obvezale su se na meusobnu obranu u sluaju vojne agresije na bilo koju dravu lanicu. Tako je stvorena Organizacija Sjevernoatlantskog ugovora (NATO).

S vremenom je sve vie zemalja pristupalo Savezu, prepoznajui u njemu mogunost obrane slobode te ouvanja stabilnosti i napretka.

Tako se NATO-u 1952. godine pridruuju Grka i Turska, tri godine kasnije, 1955., i Savezna Republika Njemaka, a 1982. panjolska. Sigurnost koju jami NATO savez omoguila je mir i stabilnost kojima se, kao temeljnim preduvjetima, stvarao temelj europske ekonomske suradnje i integracije.

Ne elei svoje oruane snage, a prije svega nuklearno oruje, staviti pod nadzor NATO saveza, francuski je predsjednik Charles de Gaulle u veljai 1966. povukao Francusku iz zajednikog zapovjednitva NATO saveza, te od tada nije sudjelovala u akcijama planiranja, obuke i voenja zajednikih operacija. Ostala je tek u politikim strukturama (Sjevernoatlantsko vijee). Bio je odraz de Gaulleve elje da Francuska ima sredinje mjesto u formiranju europske politike, kako se vie nikad ne bi ponovila 1914. i 1939. godina. Meutim, zbog promjena politikih odnosa u Europi, ali i u svijetu temeljito drukijih u odnosu na ezdesete godine prolog stoljea, francuski predsjednik Nicolas Sarkozy odluio da se Francuska vrati i u vojne strukture Saveza.

Padom Berlinskog zida NATO se naao pred novim izazovom. Prestao je postojati Varavski pakt, a raspao se i Sovjetski Savez. U vrijeme bipolarne podijele svijeta uloga i zadae NATO-a bile su jasne i povijesno opravdane. Zavretkom gotovo polustoljetnog neprijateljstva, neki su analitiari smatrali kako NATO vie ne treba postojati te kako bi se trokovi ulaganja u naoruanje mogli znatno smanjiti. Mnoge drave lanice smanjile su financijska davanja za obranu, ali ubrzo se pokazalo kako se trajni mir na europskom kontinentu nije ostvario.

Na podruju biveg Sovjetskog Saveza izbilo je nekoliko regionalnih sukoba koji su uglavnom nastali zbog etnikih netrpeljivosti. Sukobi u jugoistonoj Europi takoer su znatno poremetili sliku o Europi kao prostoru mira i suradnje, a postojao je i opravdan strah od irenja tih sukoba. Tada su drave lanice Sjevernoatlantskog saveza shvatile da je i dalje potrebno njihovo djelovanje kroz kolektivnu obranu i sigurnost u postkomunistikoj Europi.

Danas se smanjila opasnost od konvencionalnog vojnog sukoba i masovne uporabe teko naoruanih postrojbi, ali, pojavili su se novi izazovi koji sve lanice stavljaju pred nove dileme na koje treba pronai adekvatan odgovor. Nove su prijetnje po naravi drukije od onih iz doba Hladnog rata. Nove su zadae NATO borba protiv novih prijetnji: terorizma, proizvodnje i proliferacije oruja za masovno unitenje, opasnosti koje prijete iz takozvanih neuspjelih ili slabih drava te mora djelovati preventivno kako bi se u budunosti sprijeile takve opasnosti. Posljednjih godina NATO uspostavlja naine borbe protiv suvremenih opasnosti koje ugroavaju sigurnost i stabilnost. Upravljanje krizom ("crisis management") i mirovne operacije za ouvanje i odravanjem mira ("peacekeeping" i "peace-support") neki su od naina djelovanja suvremenog Sjevernoatlantskog saveza u odgovoru na nove izazove.

Nakon pada komunizma i zavretka Hladnog rata, Sjevernoatlantskom savezu pridruile su se zemlje bive lanice nekadanjeg Varavskog ugovora. Tako su lanicama Saveza 1999. godine postale eka, Maarska i Poljska. Uspjean primjer prve tri postkomunistike lanice potaknuo je i druge da se vrsto opredijele za pristupanje Savezu kao najbolji nain ostvarenja dugorone stabilnosti. Savezu 2004. godine pristupaju Bugarska, Rumunjska, Slovenija, Slovaka, Estonija, Litva i Latvija, a poziv
nicu za lanstvo na samitu u Bukuretu 2008. godine dobile su Hrvatska i Albanija, koje su ule ve sljedee, 2009. godine

Od 1999. godine sve aspirantice za lanstvo sudjeluju u takozvanom Akcijskom planu za lanstvo koji nudi praktine savjete i pomo da se drave to bolje pripreme za lanstvo u Savezu.

Trenutani kandidati za lanstvo su Bosna i Hercegovina, Crna Gora i Makedonija. Makedonija je ispunila sve uvjete za lanstvo istodobno kada i Hrvatska i Albanija, ali pristupanje Makedonije NATO-u je blokirala Grka zbog spora oko naziva drave Makedonije.

Danas Organizacija Sjevernoatlantskog ugovora ima 28 drava lanica.

Drave osnivaice su dvanaest drava koje su 4. travnja 1949. godine u Washingtonu potpisale Sjevernoatlantski ugovor:

Savezu je naknadno pristupilo jo esnaest drava, i to u est krugova proirenja:

Sjevernoatlantsko vijee, Odbor za obrambeno planiranje i Skupina za nuklearno planiranje glavne su institucije za razvoj politike i donoenje odluka. Odluke koje je donijelo svako od tih tijela imaju istu vanost i predstavljaju dogovorenu politiku zemalja lanica, bez obzira na razinu na kojoj su donesene. Ovim tijelima podinjeni su specijalizirani odbori.

Podrobniji lanak o temi: Sjevernoatlantsko vijee

Sjevernoatlantsko vijee (eng. North Atlantic Council, kratica NAC) jedino je tijelo NATO-a koje je formalno uspostavljeno Sjevernoatlantskim ugovorom iz kojeg crpi svoje ovlasti (lanak 9. Ugovora). Vijee ima politike ovlasti i pravo donoenja odluka koje se tiu Saveza. Sastoji od stalnih predstavnika svih drava lanica koji se sastaju najmanje jedanput tjedno, a po potrebi i u kratkom roku. Vijee se takoer sastoji i na viim razinama koje obuhvaaju efove drava i vlada, ministre vanjskih poslova, ministre obrane. Sjednicama Vijea predsjedava Glavni tajnik NATO-a (ili njegov zamjenik).

Pitanja koja se razmatraju i odluke koje se donose na sastancima Vijea pokrivaju aspekte djelatnosti NATO-a, i esto se temelje na izvjeima i preporukama koje pripremaju podinjena povjerenstva. Isto tako, predmete rasprave moe predloiti bilo koji od nacionalnih predstavnika ili Glavni tajnik. Stalni predstavnici rade prema naputcima svojih vlada.

Odluke u Vijeu donose se jednoglasno i to zajednikim pristankom. Nema glasovanja niti se odluke donose veinom. Na taj nain nemogue je donijeti odluku koja e obvezati dravu koja u njezinom donoenju nije sudjelovala niti je na nju pristala. Svaka drava lanica zadrava potpunu suverenost i odgovornost pri donoenju svojih odluka.

Pripreme za rad Vijea vre podinjeni odbori; odbori odgovorni za pojedina podruja aktivnosti NATO-a.

Odbor za obrambeno planiranje (eng. Defence Planning Committee, kratica DPC) sastavljen je od stalnih predstavnika, ali se sastaje i na razini ministara obrane najmanje dvaput godinje. U radu odbora sudjeluju sve drave lanice. Odborom predsjedava Glavni tajnik NATO-a. Odbor je glavno tijelo za donoenje odluka glede pitanja planiranja kolektivne obrane i integrirane NATO vojne strukture te daje smjernice vojnim vlastima NATO-a. Rad Odbora priprema vei broj podreenih odbora, meu kojima je najvaniji Odbor za obrambenu reviziju (eng. Defence Review Committee, kratica DRC) koji nadzire postupak organizacije oruanih snaga unutar NATO-a i poruava druga pitanja vezana uz zdruenu vojnu strukturu.

Skupina za nuklearno planiranje (eng. Nuclear Planning Group, kratica NPG) sastoji se od ministara obrane drava lanica koje sudjeluju u radu Odbora za obrambeno planiranje. Unutar Skupine raspravlja se o posebnim politikim pitanjima koji se tiu nuklearnog naoruanja. Skupinom predsjedava Glavni tajnik NATO-a. Rad Skupine za nuklearno planiranje priprema Skupina osoblja NPG (eng. NPG Staff Group), sastavljena od lanova nacionalnih izaslanstava drava koje sudjeluju u NPG, lanova Meunarodnog vojnog osoblja i predstavnika Stratekih zapovjednika. Skupina obavlja rad u ime Stalnih predstavnika NPG-a. Skupina na visokoj razini (eng. High Level Group, kratica HLG) visoko je savjetodavno tijelo NPG-a na podruju nuklearne politike i planiranja. Ovom skupinom predsjedavaju SAD.

Finska sudjeluje gotovo u svim akcijama programa Partnerstvo za mir i daje snage za mirovne operacije u Afganistanu i na Kosovu. Istraivanja javnog mijenja pokazuje da je tamonje stanovnitvo potpuno protivno protiv ulaska u NATO.[4] Mogunost ulaska u ovaj vojni savez je bilo jedno od glavnih pitanja tijekom finskih predsjednikih izbora 2006. godine. Glavni opozicijski kandidat za predsjednika Sauli Niinisto je podravao ulazak u NATO emu se protivila dotadanja predsjednica Tarja Halonen koja je i dobila izbore. Njena pobjeda je otklonila mogunost ulaska Finske u NATO barem tijekom njenog predsjednikog mandata. S druge strane ministarstvo obrane zahtjeva ulazak u NATO kako bi se pojaala sigurnost ove skandinavske zemlje.[5]

Bivi finski predsjednici Martti Ahtisaari i Mauno Koivisto stoje na razliitim barikadama po ovom pitanju. Prvi se zalae za ulazak u savez kako bi se postalo lan organizacije gdje se nalaze i druge demokratske zemlje, dok se drugi tomu protive znajui da Rusija ne bi ovu promjenu dobro prihvatila.[6]

1949. godine vedska je odluila ne ui u NATO savez ime je postavila temelje svoje politike neutralnosti koja see do dananjih dana. Ova je politika bila neupitna tijekom cijelog hladnog rata, ali tijekom devedesetih godina poelo se raspravljati o moguem ulazu u savez. Iako su se vladajue stranke protivile ulasku u NATO vedski vojnici su sudjelovali tijekom NATO operacija u Bosni i Hercegovini, na Kosovu i Afganistanu. Veina vedskih stranaka po ovom je pitanju postala oita krajem 2006. godine kada se trebala donijeti odluka o kupovini 2 nova transportna aviona ili da se po ovom pitanju ue u kooperaciju s NATO savezom.[7]

Istraivanje javnog mijenja iz 2006. godine je pokazalo da se veina veana protivi ulasku u NATO (46% protiv i 22% za).[8]

Ministar obrane Ukrajine Anatolij Hrytsenko je izjavio da e njegova zemlja imati akcijski plan za ulazak u NATO do oujka 2006. godine, a da e se izvravati od rujna. Konana se odluka o moguem ulasku oekuje u 2008. godini, a puno lanstvo e, najvjerojatnije, biti mogue od 2010. godine.[9]

Ideja Ukrajinskog ulaska u savez je dobila podrku od nekoliko lidera drava koje se tamo nalaze. Meu dravnicima koji su pruili javnu podrku se nalaze rumunjski predsjednik Traian Basescu[10] i slovaki predsjednik Ivan Gaparovi.[11] S druge strane zamjenik ministra vanjskih poslova Rusije je izjavio da lanstvo u NATO savezu nije u interesu Ukrajine i da ono nee poboljati njihove odnose.[12]

Trenutano je veina stanovnika Ukrajine protiv ulaska u NATO bez obzira na njihove politike poglede. Ovo protivljenje je bilo iskazano protestnim okupljanjima i skupljanjem potpisa. Bivi premijer Jurij Jekhanurov je izjavio kako drava nee ui sve dok je narod protiv toga.[13]

Planovi za lanstvo su prekinuti 14. rujna 2006. zbog velikog protivljenja NATO savezu.[14] Trenutana je vlada Ukrajine pokrenula informativnu kampanju kako bi prikazala beneficije ulaska u ovaj savez.

Napomena: Ovaj tekst ili jedan njegov dio je preuzet iz internetskog izdanja asopisa Hrvatski vojnik. Vidi Doputenje Hrvatskog vojnika za Wikipediju na hrvatskome jeziku.

See the article here:
NATO - Wikipedija

NATO l tn tt ca T chc Hip c Bc i Ty Dng (ting Anh: North Atlantic Treaty Organization; ting Php: Organisation du Trait de l'Atlantique Nord v vit tt l OTAN) l mt lin minh qun s thnh lp nm 1949 bao gm M v mt s nc chu u. Tr s chnh t ti Brussels, B,[3] v t chc thit lp mt lin minh phng th trong cc nc thnh vin thc hin phng th chung khi b tn cng bi bn ngoi.

Mc ch thnh lp ca NATO l ngn chn s pht trin nh hng ca ch ngha cng sn v Lin X lc ang trn pht trin rt mnh chu u c th gy phng hi n an ninh ca cc nc thnh vin. Vic thnh lp NATO dn n vic cc nc cng sn thnh lp khi Warszawa lm i trng. S knh ch v chy ua v trang ca hai khi qun s i ch ny l cuc i u chnh ca Chin tranh Lnh trong na cui th k 20.

Nhng nm u tin thnh lp, NATO ch l mt lin minh chnh tr. Tuy nhin, do cuc chin tranh Triu Tin tc ng, mt t chc qun s hp nht c thnh lp. Nghi ng rng lin kt ca cc nc chu u v M yu i cng nh kh nng phng th ca NATO trc kh nng m rng ca Lin X, Php rt khi NATO nm 1966. Nm 2009, vi s phiu p o ca quc hi di s lnh o ca chnh ph ca tng thng Nicolas Sarkozy, Php quay tr li NATO.

Sau khi bc tng Berlin sp nm 1989, t chc b li cun vo cuc phn chia nc Nam T, v ln u tin tham d qun s ti Bosna v Hercegovina t 1992 ti 1995 v sau th bom Serbia vo nm 1999 trong cuc ni chin Kosovo. T chc ngoi ra c nhng quan h tt p hn vi nhng nc thuc khi i u trc y trong nhiu nc tng thuc khi Warszawa gia nhp NATO t nm 1999 n 2004. Ngy 1 thng 4 nm 2009, s thnh vin ln n 28 vi s gia nhp ca Albania v Croatia.[4] T sau s kin 11 thng 9 nm 2001, NATO tp trung vo nhng th thch mi trong c a qun n Afghanistan v Iraq.

Chi ph qun s ca NATO chim 70% chi ph qun s th gii, ring M chim khong 50%, Anh, Php, c v gp li chim 15% chi ph qun s th gii.

Hy Lp v Th Nh K gia nhp t chc vo thng 2 nm 1952. Nm 1955 Cng ho Lin bang c (lc ch c phn Ty c) gia nhp, nm 1990 nc c thng nht m rng t cch thnh vin cho vng lnh th ng c tc Cng ho Dn ch c c. Ty Ban Nha gia nhp ngy 30 thng 5 nm 1982. Nm 1999, 3 nc thnh vin khi Warszawa c gia nhp NATO l Ba Lan, Cng ho Sc v Hungary.

Php l mt thnh vin NATO, nhng nm 1966 rt khi b ch huy qun s. Sau tng hnh dinh NATO chuyn t Paris n Bruxelles. Thng 4 nm 2009, Php quay tr li b ch huy qun s NATO, tr thnh thnh vin y , chm dt 43 nm vng bng. Iceland l thnh vin duy nht ca NATO khng c qun i ring v th lc lng qun i Hoa K thng trc ti Iceland m nhim vai tr Lc lng Phng v Iceland.

Ngy 29 thng 3 nm 2004, Slovenia, Slovakia, cc nc khi Warszawa c gm Bulgaria, Romania, cc nc vng Baltic thuc Lin X trc y l Estonia, Latvia v Litva chnh thc gia nhp NATO. Thng 4 cng nm, cc nc ny ln u tin d hp hi ng NATO.

Ngy 1 thng 4 nm 2009, Croatia v Albania chnh thc c kt np vo NATO sau 1 nm np n xin gia nhp.

Ngoi ra, NATO cn c chng trnh hnh ng thnh vin (MAP). Hin ti MAP gm Macedonia, Bosnia-Herzegovina v Montenegro.

Bn Chin lc An ninh Quc gia, do Tng thng Putin k hm th Nm 31/12/2015, m t vic m rng ca Nato l mt mi e da i vi nc Nga. Chin lc An ninh Quc gia Nga c cp nht su nm mt ln. Phng vin chuyn v ngoi giao ca BBC, Bridget Kendall, ni rng ng Putin ang tm kim nhng n by nhm lm suy yu mi quan h ca chu u vi Hoa K, vi hy vng l s n mt ngy nc Nga tr thnh i tc chin lc chnh ca chu u. [5]

c thm Early period

c thm Late Cold War period

c thm Post Cold War period

c thm General histories

c thm Other Issues

Visit link:
NATO Wikipedia ting Vit

Phja-Atlandi Lepingu Organisatsioon (ingl North Atlantic Treaty Organisation (NATO), pr Organisation du Trait de l'Atlantique Nord (OTAN)) on sjaline liit, millele pandi alus 4. aprillil 1949 Phja-Atlandi lepingu ehk Washingtoni lepinguga. NATO krgeim organ on Phja-Atlandi Nukogu, mida juhib NATO peasekretr. Organisatsioon phineb kollektiivkaitsel, lbi mille liikmesriigid nustuvad vlise rnnaku korral vastastikust kaitset osutama. NATO peakorter asub Brsselis. Viimati laienes NATO 2009. aastal, kui liitusid Albaania ja Horvaatia. Lisaks liikmesriikidele osaleb NATO rahupartnerlusprogrammis veel 22 riiki. NATO liikmesriikide kaitsekulutused kokkuliidetuna moodustavad le 70 protsendi kogu maailma kaitsekulutustest.[1] Igal liikmesriigil on kohustus investeerida SKT-st riigikaitsesse vhemalt kaks protsenti, peale Eesti tidavad seda reeglit veel Kreeka, USA ja hendkuningriik.[2]

Kuni Korea sjani oli NATO peaasjalikult poliitiline organisatsioon. Militaarstruktuur ehitati les USA juhtimisel. Klma sja kigus tekkinud vastasseis viis 1955. aastal rivaalitseva organisatsiooni, nn Varssavi pakti ehk Varssavi Lepingu Organisatsiooni asutamiseni, mis oli Ida-Euroopa kommunistlike riikide sjalis-poliitiline organisatsioon. Samal ajal olid Euroopa riikide ja USA vahelised suhted ebastabiilsed ning kaheldi NATO kaitses Nukogude Liidu rnnaku korral. Need kahtlused viisid Prantsusmaa iseseisva tuumarelvastuse vljaarendamiseni ning 1966. aastal vljus Prantsusmaa jrgmiseks kolmekmneks aastaks NATO sjalisest tiivast. Prast Berliini mri langemist 1989. aastal oli organisatsioon segatud Jugoslaavia lagunemisse, NATO esimesed sjalised operatsioonid toimusid Bosnia sjas aastatel 19921995. Endiste Varssavi pakti riikidega tekkisid aga head suhted ning paljud neist astusid 1999. ja 2004. aastal NATO-sse, nende hulgas ka Eesti.

NATO artikkel 5, mille kohaselt ksitletakse he liikme rndamist rnnakuna kogu alliansi vastu, on aktiveerunud vaid hel korral prast 11. septembri terrorirnnakuid 2001. aastal USA-s[3] ning NATO ved saadeti Afganistani. Prast seda on NATO lbi viinud mitmesuguseid operatsioone, niteks osalenud Liiba-vastastes hurnnakutes ja piraatlusevastastes operatsioonides. Artikkel number 4, mis tagab kikidele liikmesriikidele iguse sjalisele konsultatsioonile, on kivitunud neljal korral: 2003. aastal kivitas selle Trgi seoses Iraagi sjaga, 2012. aastal kivitas Trgi selle kahel korral seoses Sria sjaga ning 2014. aastal kivitas artikli number 4 Poola seoses 2014. aasta Krimmi kriisiga.[4]

NATO peasekretr on alates 1. oktoobrist 2014 Jens Stoltenberg. Enne teda oli 20092014 peasekretr Anders Fogh Rasmussen. Aastatel 20042009 oli NATO peasekretr Jaap de Hoop Scheffer.

NATO lepingu eelkijaks loetakse 1948. aastal Belgia, Hollandi, Luksemburgi, Prantsusmaa ja hendkuningriigi vahel slmitud Brsseli pakti, mis viis samal aastal Lneliidu loomisele, mis oli sjajrgse Euroopa esimene sjalis-poliitiline organisatsioon.[5] Aga USA osalust peeti oluliseks ning lbirkimised uue sjalise liidu loomiseks algasid peaaegu kohe. Phja-Atlandi leping (ehk Washingtoni leping) allkirjastati 4. aprillil 1949 Washingtonis ning leping justus sama aasta 24. augustil. Lisaks Brsseli pakti viiele osapoolele osalesid ka USA, Kanada, Portugal, Itaalia, Norra, Taani ja Island.[6] Osapooled leppisid kokku, et rnnakut neist he vastu ksitletakse rnnakuna nende kigi vastu. Rnnaku alla sattunud liikmesriiki pidid kik teised abistama, kuid konkreetne meetod ji igahe enda otsustada: leping ei ninud tingimata ette sjalist aktsiooni agressori vastu.[7]

Toona ei olnud NATO-l poliitilist struktuuri, htset sjalist juhtimist ja spetsiaalselt alliansi kaitseks mratud vgesid, kuid Korea sja puhkemine 1950. aastal ilmestas ohtu, mida kujutasid koosttavad kommunistlikud riigid, ning see sundis NATO-t vlja ttama konkreetseid sjalisi plaane.[8] Seda td alustati 1951. aastal Dwight D. Eisenhoweri juhtimisel.[9] 1952. aastal peeti Lissabonis kohtumine eesmrgiga leida vahendid NATO kaitseplaanide titmiseks. Sama aasta septembris algasid esimesed NATO sjalised ppused, kus harjutati Taani ja Norra kaitsmist merel.[10] Samuti astusid 1952. aastal alliansi liikmeteks ka Kreeka ja Trgi.

1954. aastal avaldas Nukogude Liit soovi NATO-ga hineda, tagamaks rahu Euroopas. See ettepanek lkati tagasi, kuna selles nhti soovi alliansi nrgestada.[11]

17. detsembril 1954 veti vastu dokument nimega MC 48, milles stestati, et sja puhkedes Nukogude Liiduga vib NATO kasutada aatomipommi, kskik kas Nukogude Liit kasutab seda esimesena vi mitte. See andis NATO Euroopa liitlasvgede lemjuhatajale (SACEUR Supreme Allied Commander Europe) samasugused igused tuumarelvade ksitlemiseks nagu olid USA hujudude lemjuhatajal.

Lne-Saksamaa inkorporeerimist NATO-sse 9. mail 1955 kirjeldas Norra tollane vlisminister Halvard Lange kui "meie kontinendi ajaloo otsustavat prdepunkti".[12] Selle otsuse peamine phjus oli see, et ilma Saksamaata poleks Nukogude Liidu invasioonile olnud piisavalt judu vastu astuda.[13] Otsese vastusena sellele kigule loodi Varssavi pakt, mille allkirjastasid 14. mail 1955 Nukogude Liit, Ungari, Tehhoslovakkia, Bulgaaria, Poola, Rumeenia, Albaania ja Ida-Saksamaa. Klma sja osapooled olid seega vlja joonestatud.

1957. aastal korraldati alliansi siiani kige ambitsioonikam sjaline ppus: kolmel samal ajal toimunud operatsioonil osales htekokku le 250 000 mehe, 300 laeva ja 1500 husiduki Norrast Trgini.[14]

NATO htsus pandi proovile Prantsusmaa presidendi Charles de Gaulle'i valitsemisajal.[15] De Gaulle protesteeris USA juhirolli vastu ning selle vastu, mida ta tlgendas Ameerika hendriikide ja hendkuningriigi eriliste suhetena. President Dwight D. Eisenhowerile ja peaminister Harold Macmillanile saadetud kirjas 17. septembril 1958 nudis ta alliansi kolmepoolset juhtimist, kus Prantsusmaa oleks Ameerika ja Suurbritanniaga vrdvrsel positsioonil.[16] Kui reageering ji de Gaulle'i jaoks ebarahuldavaks, otsustas ta hakata Prantsusmaa kaitsejude arendama lejnud alliansist sltumatult. De Gaulle'i eesmrgiks oli vimalus sjaolukorras idablokiga eraldi rahu slmida, kaasamata end laiemasse NATO ja Varssavi pakti riikide vahelisse stta.[17] Mrtsis 1959 veti NATO vejuhatuse alt ra Prantsuse Vahemere laevastik ning keelduti lubamast rajada Gallia pinnale tuumarelvade ladu.

Kuigi Kuuba kriisi ajal 1962. aastal nitas Prantsusmaa lejnud NATO suhtes les solidaarsust, jtkas de Gaulle iseseisva kaitse planeerimist. 1966. aastal viis Prantsusmaa kik oma ved NATO integreeritud sjalise juhtimise alt ra ning kigil NATO vrvgedel paluti riigist lahkuda. Prantsusmaa ji siiski NATO liikmeks. Aastast 2001 on Prantsusmaa osalenud Afganistani operatsioonis ning hakanud taas liikuma tieliku integreerumise suunas.

Klm sda ei viinud kunagi reaalse relvakonfliktini NATO ja Varssavi pakti riikide vahel. 1969. aasta lpul algasid Helsingis lbirkimised strateegilise relvastuse piiramise le. Lbirkimiste tulemusena valmisid kaks kokkulepet, millest ks ksitles raketitrjessteemide rajamist ja teine strateegilise relvastuse piiramist. Mais 1978 defineerisid NATO liikmesriigid alliansi kaks eesmrki: tagada turvalisus ja taotleda pingeldvendust vastaspoolega. See pidi thendama ka vidurelvastumise edasist ohjeldamist.[18] 1979. aastal Varssavi pakti tuumavimekuse suurenemise valguses vttis NATO vastu otsuse sjatandri tuumajudude kahesuunalise kasutamise kohta.[19]

1990. aasta juulis kuulutati Londoni tippkohtumisel klm sda lppenuks ning NATO kaotas de facto peamise vaenlase. Organisatsiooni eesmrk ja olemus vajasid mberhindamist, Londonis visandati ettepanekud koost vljaarendamiseks
Kesk- ja Ida-Euroopa riikidega poliitilises ja sjalises tegevuses. Jrgmise aasta tippkohtumisel Roomas kiideti heaks alliansi strateegiline kontseptsioon, mis ngi ette sltuvuse vhendamise tuumarelvadest ja oluliste muudatuste tegemise NATO hendvgedes.[20]

Aastatel 19941997 NATO laienes ja uuendas oma tegevusvaldkondi, niteks loodi koostprogramm "Partnerlus rahu nimel" ning alliansiga kutsuti liituma sellised endised idabloki riigid nagu Poola, Tehhi Vabariik ja Ungari. Praha tippkohtumisel 2002. aastal kiitsid NATO liikmesriigid heaks alliansi ajaloo suurima laienemise, kus esitati kutsed liitumislbirkimistele seitsmele riigile, sh Eestile.

Prast 2001. aasta 11. septembri terrorirnnakuid kuulutas NATO vlja artikkel 5 operatsiooni USA toetuseks. Sellega muudeti NATO kohalikest, liikmesriikide maa-ala kaitsmise hendusest leilmsete (globaalsete) eesmrkidega liiduks, mille philesandeks sai sjaliste operatsioonide lbiviimine vljaspool oma maa-ala. Seetttu pole NATO valmis liikmesriikide maa-ala kaitsmiseks ning Venemaa kasvava sjalise ju tasakaalustamiseks Ida-Euroopas ja Baltikumis.[21]

2009. aastal sai heakskiidu Brsselis toimunud NATO kaitseministrite kohtumisel NATO reageerimisjudude (NATO Responce Force, NRF) NRF-i mudel, mis phineb suurel mral Suurbritannia initsiatiivil varem vlja pakutud NRF-i sisese kriisireguleerimisksuse ASF (Allied Solidarity Force) olulistel elementidel hine planeerimine ja vljape, solidaarne rahastamismudel, suur nhtavus avalikkusele ning usutav heidutusvime. NRF-i tuumikuks sai ligi 13 000-meheline ksus, mis on 510 pevaga valmis siirduma kriisipiirkonda. Lisaks sellele mratavad liikmesriigid tiendavad 1030-pevases valmisolekus olevad veksused[22].

Seoses majandussurutisega seisis NATO ksimuse ees, kuidas silitada kaitsevimet kokkuhoiu oludes. NATO peasekretr Anders Fogh Rasmussen ti kasutusse "targa kaitse" miste, mis thendab kaitsestruktuuride tihedamat integreerimist. Selle niteks on ka Balti riikide huturve.[23]

2012. aasta Chicago tippkohtumise heks pevakorrapunktiks oli NATO laienemine. Praegu ootavad seda neli riiki: Bosnia ja Hertsegoviina, Montenegro, Gruusia ja endine Jugoslaavia Makedoonia Vabariik.[23]

Prast Eesti taasiseseisvumist 1991. aastal iseloomustas olukorda riigikaitselise kogemuse puudus. Alustati alles sjaveliste struktuuride loomist, millest esimesena taastati kodanikualgatuse korras Kaitseliit.[24] Aga paika tuli panna ka laiemad visioonid. Riigikaitse peatkk veti peaaegu muutmata kujul le 1938. aasta phiseadusest, kuid arutati isegi Eesti muutmist demilitariseeritud riigiks. Tnapeval arvavad phiseaduse asjatundjad, et tollal ei osatud hinnata kollektiivse enesekaitse thtsust rahvusvahelistes suhetes.[25] 1992. aasta valimiste jrel moodustatud valitsuse poliitika oli idast lnde mberorienteerumine. 1994. aastal ksitles president Lennart Meri oma knes esmakordselt Euroopa Liidu ja NATO-ga integreerumist. Siiski ngid paljud poliitikud pdlusi NATO-ga liituda kui perspektiivitut projekti, mis rikuks Eesti neutraliteeti.[25]

Eesti alustas osalemist rahvusvahelistes operatsioonides 1995. aastast.[26] Kaitsejudude rahvusvaheline koost sai raamistiku NATO vlja ttatud rahupartnerlusprogrammiga, mis oli meldud Kesk- ja Ida- Euroopa riikidega poliitilise ja sjalise koost arendamiseks. Esmakordselt fikseeriti NATO-ga liitumise eesmrk 1996. aastal. 1999. aastast hakkas Eesti titma NATO liikmesuse tegevuskava ning 2002. aasta novembris Praha tippkohtumisel esitati Eestile kutse liitumislbirkimistele NATO-ga hinemiseks.[24] Liitumislbirkimised algasid 2003. aasta jaanuaris ning sama aasta mrtsis allkirjastasid NATO liikmesriigid Eesti Phja-Atlandi lepinguga liitumise protokolli. 10. mrtsil 2004 ratifitseeris Riigikogu NATO Phja-Atlandi lepingu koos kigi lisadega. Eestist sai NATO tieiguslik liige 29. mrtsil 2004, kui hinemiskirjad anti Ameerika hendriikide valitsuse ktte hoiule.[27]

2007. aastal esitas Eesti soovi korraldada NATO vlisministrite mitteametlik kohtumine. Kohtumine toimus 22.23. aprillil 2010 Tallinnas, kohtumisel osalesid teiste hulgas USA riigisekretr Hillary Clinton ja Euroopa vgede lemjuhataja Stavridis. Kohtumisel langetati otsus anda Bosnia ja Hertsegoviinale liikmesuse tegevusplaan.[28]

Prast 2007. aasta aprillirahutusi toimunud kberrnnakud Eesti veebiserverite vastu tstsid esile NATO riikide haavatavuse kommunikatsioonissteemide kaudu ning arutama hakati NATO kberkaitse poliitikat. 14. mail 2008 asutati Tallinnas NATO kberkaitsekoost keskus.[29]

Seoses Venemaa agressiooniga Ukrainas 2014. aastal paigutati NATO liitlasved Ida-Euroopa piiririikidesse. Eestisse saabus 150 USA maavelast ning Taani hvitajad baseeruvad psivalt Eesti lennubaasis. See on esimene kord, kui NATO liitlased Eestisse pikemaks ajaks jvad. Peaminister Taavi Rivase snul on Eesti valmis vrustama tiendavaid NATO vgesid.[30][31][32][33]

Praegu hoolitseb Eesti huruumi valvamise eest Saksamaa lennusalk.[34] Eestisse on paigutatud kolm radariposti, mille radarid katavad kogu Eesti ja Eestit mbritseva huruumi htse radaripildiga. Seda peetakse heks Eesti pikaajalise sjalise kaitse arengukava olulisemaks arenduseks.[35]

Juulis 2006 teatas NATO peasekretr Jaap de Hoop Scheffer Euroopat kaitsva raketikilbi rajamise kavatsusest. 18. septembril 2006 slmiti esimesed lepingud raketikilbi komponente tootvate firmadega.

Raketikilbi eesmrgiks on Iraanist ja Phja-Koreast tulevate raketirnnakute trjumine. Venemaa juhtkonna arvates on raketikilbi lepe suunatud Venemaa vastu ja on hvardanud sjaliste meetmetega raketikilbi rajamise korral Venemaa piiride lhedale.

20. augustil 2008 kirjutasid Ameerika hendriikide riigisekretr Condoleezza Rice ja Poola vlisminister Radek Sikorski alla lepingule millega Poola nustus lubama oma pinnale USA globaalse raketitrjessteemi komponente. [36]. 2009. aastal teatas USA president Barack Obama siiski, et raketikilbi osasid Poola ja Tehhi Vabariigi territooriumile ei tule.[37] Uus plaan neb hoopis ette Poola territooriumile AEGIS ssteemidega laevade paigutamise.[38]

Lisaks liikmete kaitsmisele sjalise rnnaku korral on NATO osalenud ka konfliktide ohjeldamises mujal maailmas, niteks Jugoslaavia kodusjas. Samuti toimub dialoog ja koost riikidega, mis ei ole NATO liikmed.

Alates 1. aprillist 2009 on NATO liikmeid 28.

Liikmesriigid liitumisaastati:

NATO krgeim organ on Phja-Atlandi Nukogu (North Atlantic Council, NAC), mille esimees ja organisatsiooni poliitiline juht on NATO peasekretr, kes koordineerib liikmesriikide tegevust, on organisatsiooni peamine kneisik ning juhib NATO sekretariaadi td.

Peasekretr on ka:

Kui traditsiooniliselt valitakse peasekretri ametisse Euroopa esindaja, siis NATO Euroopa liitlasvgede lemjuhataja mravad Ameerika hendriigid.

NATO sjaline vestruktuur koosneb liikmesriikide alaliselt vi kindla operatsiooni jaoks NATO ksutusse antud sjalistest ksustest ja staapidest. NATO sjaline juhtimisstruktuur katab strateegilise ja regionaalse tasandi ning on meldud eelkige liikmesriikide eri veliikide hendoperatsioonide juhtimiseks, siis vestruktuuri koosseisu kuuluvad taktikalise tasandi staabid, mis on meldud he veliigi operatsioonide juhtimiseks.

Vestruktuur koosneb kaht tpi ksustest: paiksed ksused (In-Place Forces, IPF) ja mberpaigutatavad ksused (Deployable Forces, DF). mberpaigutatavad ksused on meldud kigiks NATO operatsioonitpideks ja on valmis tegutsema kogu alliansi territooriumil ning ka vljaspool seda. Paiksed ksused on meldud kollektiivkaitse operatsioonideks oma riigi piirides vi selle lhedal.

Vestruktuuri kuuluva
d veosad on grupeeritud vastavalt nende valmisolekule reageerimiseks:

View original post here:
NATO - Vikipeedia, vaba entsklopeedia